Vizionář, jenž nesnesl kritiku
Talent, vliv, pokrok, vize, kritika. Tato slova se linou celou monografií architekta Jana Kaplického Pro budoucnost a krásu, jež vyšla na konci roku. Jejím autorem je architekt Ivan Margolius, který od 60. let žije ve Velké Británii. Jeho scénky jsou stál
Je třeba žít, je třeba milovat, je třeba tvořit, cituje Ivan Margolius v úvodu knihy slova Jana Kaplického. Architekta, který spatřoval smysl v budoucnosti, organice a celou svou kariéru oddaně sloužil vizi inovace a překonání starých principů či forem. „Kaplický nesnášel postmoderní éru a její, podle jeho názoru, zbabělou architekturu spoléhající na jistotu historických forem líbivých pro masy. Říkal jí postmoderní sr*čka,“stojí v knize.
Byl daleko před námi
Tento postoj Kaplického v roce 1973 v Londýně, pět let po emigraci, spojil s kolegou Davidem Nixonem, společně později založili studio Future Systems. Ve stejné době zároveň Kaplický žil s další výraznou osobností české architektury, Evou Jiřičnou. A právě ta v rozhovoru s Margoliem naznačuje, proč se s Nixonem nakonec rozešli a Kaplický se vydal směrem bio designu, jenž je věrný přírodním, organickým tvarům. „David byl přesvědčen, že to, co kreslili a navrhovali, bude architekturou budoucnosti. Johan si na rozdíl od něj příliš intenzivně uvědomoval, že současná stavební technologie
Překonával staré formy by musela ujít hodně velký kus cesty, aby byla připravena na tak obrovský krok dopředu,“uvádí a dodává, že Nixon si svůj sen později splnil prací pro NASA.
Výrazné osobnosti Kaplického provázely celý život a Margolius se těmto partnerstvím snaží v knize podrobně věnovat. Kromě Nixona nebo Jiřičné to byla i Amanda Levete,
jež se stala ženou zásadní pro jeho soukromý i pracovní život. S mnohými z nich autor monografie sám hovořil nebo využil jejich vzpomínek. Od gymnaziálního spolužáka Pavla Bobka až po poslední manželku Elišku Kaplický Fuchsovou. Nevzniká tak pouze kniha o díle, které nejvýrazněji reprezentují například obchodní dům Selfridges
v Birminghamu nebo pontonový most v Londýně, ale hlavně kniha o člověku. O člověku, jenž podle kolegů i blízkých těžce nesl kritiku a od partnerek vyžadoval tvárnost a submisivitu, přitom však v práci dokázal vidět napřed.
Slavný britský architekt Richard Rogers, autor návrhu slavného pařížského Pompidouova centra, o něm dokonce jednou řekl: „Byl mnoho let před námi.“A tak možná plnohodnotné docenění jeho práce leží ještě v budoucnosti.
Už David Nixon říkal, že spolupracovat s Kaplickým znamenalo vstoupit do high-tech verze obrazu Hieronyma Bosche. A to je lákavá nabídka. Třeba jen prostřednictvím knihy. Vydalo ji nakladatelství CPress.
Režisér a scenárista Rudolf Havlík v září uvedl do kin svůj film Bábovky a hned poté se pustil do dalšího projektu. S malým štábem a dvěma herci vyrazili na Island, kde natočili drama Minuta věčnosti. V rolích otce lékaře a jeho dcery, kterou sám operuje, se představí Jiří Langmajer a Martina Babišová. (spa)