Japonské dilema: Jak naočkovat národ skeptiků?

„Docela mě to děsí,“odpověděla devatenáctiletá japonská studentka Rina Kawakamiová na dotaz, zda se nechá očkovat proti covidu-19. „Zatím nevím, počkám si, až jak dopadnou jiní,“dodala.

Za hlavní důvody svého vyčkávání označila nedostatek informací a také fakt, že vakcíny byly vyvinuté v zahraničí, a to „neskutečně rychle“.

Špičkový japonský běžec Hitomi Niiya očkování odmítá kvůli obavám z vedlejších účinků.

Podobně nedůvěřivě reaguje vůči novým vakcínám spousta Japonců. Země má sice objednáno na 290 milionů dávek, ale hrozí, že je nakonec nebude mít moc komu dát.

TOKIO Přichází třetí vlna

Japonsko, které si ve srovnání s většinou evropských států dosud v potýkání se s koronavirem vedlo velmi slušně (na 130 milionů obyvatel zaznamenalo 3 400 úmrtí na covid), aktuálně prožívá třetí vlnu. V posledních dnech přibývají rekordní počty nakažených a vládá zvažuje, že v hlavním městě Tokiu a okolních prefekturách vyhlásí stav nouze.

Právě Tokio bude letos v létě hostit odložené olympijské hry a jejich úspěšný průběh do značné míry závisí na tom, jak se do té doby Japonci vypořádají s koronavirem. Zejména pak na vysoké míře proočkování jejich populace.

Zde však bude muset vláda zlomit historickou nedůvěru značné části veřejnosti vůči očkování a věru to nebude lehký úkol. Britský vědecký časopis Lancet zveřejnil studii, z níž vyplynulo, že Japonci, spolu s Francouzi a Mongoly, jsou největšími světovými skeptiky ohledně bezpečnosti vakcín. Téměř každý třetí Japonec v průzkumech uvádí, že se rozhodně očkovat nenechá. Další značné procento z nich váhá.

Proč taková opatrnost?

Nejde o konspirační teorie

V Japonsku nejde o to, že by tamní lidé až do takové míry podléhali všelijakým konspiračním teoriím nebo že by očkování odmítali z ideologických důvodů. Veřejnost je prostě obezřetná, a to zejména vůči zahraničním lékům. Odráží se to i v nižší proočkovanosti populace například proti běžně přenášeným chorobám. Platí to dlouhodobě a Japonci pro to mají své důvody i „důvody“.

Jde o zasuté nepříjemné vzpomínky na podobné očkovací kampaně, jež se datují až k přítomnosti vítězných amerických vojsk po druhé světové válce na ostrovech. Tenkrát bylo očkování povinné, neboť americká armáda se snažila potlačit choroby valící se na zchudlé a válkou zdecimované obyvatelstvo. Ti, kteří se vzpírali, byli k očkování nuceni násilím. Navíc došlo k problémům, kvůli vadné vakcíně proti záškrtu například zahynulo 68 dětí.

Důvěra v očkování byla u Japonců podlomena i v roce 1993, kdy vzniklo podezření, že vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám vedla k případům aseptické meningitidy. Také v důsledku toho vláda o rok později změnila imunizační zákon a povinné dětské očkování nahradila doporučením.

Před osmi lety země kvůli hlášeným vedlejším účinkům upustila od národního programu podávání vakcíny proti zákeřnému papilomaviru dospívajícím dívkám, jehož určitý typ způsobuje rakovinu děložního čípku. Tento kontroverzní krok podle odborníků vedl k tisícům zbytečných úmrtí.

„Tyto a další podobné události pomohly vyslat signál, že očkování je cosi, co je osobním rizikem, a oslabily povědomí o jeho významu z hlediska veřejného prospěchu,“říká profesor Mikihito Tanaka z Univerzity Waseda.

Japonsko slepě nepřijímá zahraniční studie a obvykle vyžaduje, aby vakcíny prošly zkouškami na jeho území. Plyne to z úvahy, že etnická příslušnost může mít na jejich účinnost vliv. V tomto ohledu bude nyní muset vláda přimhouřit oko. Je pravděpodobné, že proces schvalování vakcín proti covidu urychlí, aby splnila svůj cíl proočkovat podstatnou část obyvatelstva do poloviny roku. Čeká ji ovšem velice delikátní proces právě s ohledem na veřejnost. Ekonomický dopad pandemie a nadcházející olympiáda vyvolávají tlak na rychlejší schválení, což by však zároveň mohlo vzbudit podezření, že vakcíny nebyly prověřeny dost důkladně. „Je to složité dilema mezi nutností začít co nejdříve a potřebou získat více času k přesvědčení lidí, že vakcína je bezpečná a účinná,“říká profesor Takaši Nakano, člen poradního sboru ministerstva zdravotnictví.

Dle plánu má očkovací program začít koncem února, kdy vakcínu dostane na 10 000 zdravotníků z první linie. Otázka je, zda se nechají přesvědčit i „obyčejní“Japonci. Důvěra ve vakcíny může vzrůst, budou-li na Západě dobře fungovat. Motivovat lidi může i netrpělivost ohledně návratu do normálních poměrů, počítá se také s tím, že své zaměstnance „povzbudí“i firmy.

Druhá strana mince, tedy možnost, že velké procento Japonců vakcíny odmítne, nepůsobí nijak přívětivě. Mohlo by to ohrozit olympiádu, ale také zásadně oddálit pandemické zotavení.