Demokraté, Trump a divadlo
Trumpa chtějí odstranit proto, aby ho navěky znemožnili.
Takže zděšené úsilí demokratů odvolat ještě na poslední chvíli Donalda Trumpa, protože se chová nebezpečně, je jen politické divadlo. Je to patrné z toho, že demokraté, kteří minulý týden slibovali v reakci na nájezd jeho příznivců na Kongres co nejrychlejší prezidentovo sesazení, vlastně nikam nespěchají. Ukázalo se to, jakmile přišlo na konkrétní data a detaily plánovaného postupu.
Do střídání v Bílém domě, jež nastane v poledne 20. ledna, chybělo i se včerejškem devět dnů. Přesto demokraté oznámili, že ještě dávají celý pondělek viceprezidentu Pencovi jako lhůtu, kdy může sesadit vlastního šéfa na základě dodatku ústavy o neschopnosti vykonávat úřad, v čemž by se k němu musela přidat větší polovina členů vlády. Demokraté tím ztrácejí čas, protože Pence už dopředu řekl, že nic takového neudělá. A to, že demokraté nikam nespěchají, ukazují i jejich další plány, které začínají mít konkrétní obrysy. Plyne z nich, že cílem všeho není odstranit Trumpa co nejrychleji z Bílého domu, nýbrž vodit ho před Amerikou za ucho. A neskončit s tím ani po 20. lednu.
Je v tom mnohem více politika než obavy z „nevypočitatelného a nebezpečného“prezidenta, kvůli nimž například minulý týden USA řešily jako absolutní riziko, že má pod kontrolou jaderný kufřík. To měl ovšem celé čtyři roky.
Pokud totiž Pence Trumpa opravdu nesvrhne, což se nestane, demokraté přistoupí k prezidentovu odvolání ústavní žalobou, takzvaným impeachmentem. Nejdříve bude Sněmovna reprezentantů hlasovat, zda se má spustit, a pak své rozhodnutí, jež bude téměř jistě kladné, předá Senátu. Tam pak proběhne „soud“, což znamená, že senátoři budou hlasovat, jestli má být Trump odvolán, nebo ne.
Je téměř jisté, že se to nestihne. Ale demokratům to nevadí, protože závěr vymysleli jinak. Dokonce na dva způsoby.
Ten první: impeachment poběží dál i po 20. lednu. Má to chybičku – Trump už nebude ve funkci, takže není odkud ho odvolávat. Ale to demokratům nevadí, protože cílem je, aby Trump seděl na pranýři co nejdéle. Dokonce ukazují, že by se to mohlo táhnout měsíce, protože prý by se vše mohlo přerušit na čtvrt roku, aby měl nový prezident Joe Biden prvních sto dnů klid na práci. Bude potřebovat Senát na schvalování svých kroků a lidí, ale ten by byl zahlcen impeachmentem. Takže až někdy potom by proběhlo v Senátu hlasování, po němž by Trump mohl být odvolán. Protože by to bylo odvolání z funkce, v níž dávno není, bylo by to spíše rituální skalpování mrtvoly.
Ten druhý způsob: není důležité, aby byl Trump odvolán, ale aby skončil odvoláván. To znamená, že do 20. ledna musí Sněmovna stihnout odhlasovat zahájení impeachmentu a to stačí. Trump sice odejde, čímž uteče z lopaty, ale proces zůstane nedokončen, pro dějiny zůstane Trump navěky impeachovaným prezidentem. Bylo by to svatořečení naruby. Tuto poznámku bude mít v učebnicích i seznamech amerických prezidentů. Svým způsobem je to jistější než první varianta: k odvolání jsou potřeba dvě třetiny všech senátorů, tedy proti Trumpovi by musela zvednout ruku i třetina republikánů. Což je nepravděpodobné. Čili
lepší než hlasovat a prohrát je pro demokraty nechat neuzavřený impeachment na věčné časy viset ve vzduchu s tím, že cejch zůstane, dokud Slunce nezhasne.
Pro demokraty je důležité, aby Trump odešel navždy znectěn impeachmentem, protože to jako by před historií do skonání věků podporovalo jejich narativ, že Trump byl pouze úchylka dějin, která přes ně mohla projít jen nekalými metodami, a vše, co o něm řekli, sedělo. Proto jim vyhovují obě varianty
Ale z praktických důvodů by se jim líbila spíš ta první. Po ní by Senát mohl odhlasovat, že Trump nesmí už nikdy zastávat veřejný úřad. To by byla smrt pro jeho úvahy, že provede za čtyři roky při volbách prezidentský revanš.
Ale možná, že na to už nebude mít ani sílu. Nejenže mu se slovy o ochraně demokracie berou možnost hovořit na Twitteru a Facebooku (koho Silicon Valley na základě vlastního rozhodnutí odstřihne příště?), což je tak zlověstné pro budoucnost, až se jej musí zastávat i ruský demokratický opozičník Alexej Navalnyj a diví se evropští politici. Průzkumy teď ukazují, že Trump ztratil i podporu řady svých středových voličů, kteří dobře cítí, že tohle si Trump i přes akademické slovíčkaření, jestli dav před útokem na Kongres navedl, nebo jen hecoval, nadrobil zcela sám, a něco to o něm říká. Před příštími volbami by tak byl – pokud by do nich opravdu šel například jako nezávislý – třeba i silným hráčem, ovšem s tím, že nikdy nebude mít šanci být tím nejsilnějším.