Vyzbrojování armády je neefektivní, kritizuje NKÚ
Systém nákupu výzbroje pro armádu není efektivní, vyzbrojování se tak proti plánům prodlužuje a prodražuje. Uvedl to včera Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřil peníze, jež v letech 2017 až 2020 vydalo ministerstvo obrany na výzbroj české armády. Podle úřadu obrana porušila při uvedených nákupech v několika případech zákon o zadávání veřejných zakázek. Ministerstvo ale nesouhlasí s tím, že se vyzbrojování armády prodlužuje a prodražuje, podle něj k takovému závěru nelze dojít na základě kontroly jen vzorku zakázek.
„Naopak modernizace v posledních letech pokračuje historicky nejvyšším tempem a dle plánů a potřeb armády,“reagoval na závěry NKÚ mluvčí ministerstva Jan Pejšek. Pro obranu je podle něj zásadní, že NKÚ nezjistil porušení právních norem s trestní odpovědností nebo porušení rozpočtové kázně. Nicméně resort přijal nebo připravuje opatření pro zlepšení situace.
Kontrola NKÚ se týkala smluv, které obrana uzavřela ve sledovaných letech na pořízení výzbroje a souvisejících náhradních dílů za více než 3,1 miliardy korun. Zhruba 3,4 milionu korun obrana podle kontrolorů použila neúčelně, protože k výzbroji koupila nevhodné příslušenství. Podle Pejška přitom jen v letech 2019 a 2020 byly v oblasti výzbroje a výstroje uzavřeny stovky smluv za 60 miliard korun, takže NKÚ kontroloval jen několik zakázek.
Podle kontroly ministerstvo při nákupech výzbroje chybovalo například při její specifikaci, nezajistilo náhradní díly na celý životní cyklus výzbroje a místo uzavření rámcové smlouvy nakupovalo na etapy. „Muselo tak vypisovat nová zadávací řízení nebo je kvůli chybám opakovat,“uvedl NKÚ. Chyby podle něj prodražily nákupy a zvýšily administrativní zátěž ministerstva.
Podle Pejška ale ministerstvo uzavřelo řadu rámcových dohod, a pokud to lze, tuto formu využívá. Zejména u strategických a významných projektů se podle něj při uzavírání smluv na pořízení techniky počítá s paralelní smlouvou na náhradní díly a zajištění životního cyklu.
NKÚ se zmínil i o nákupu kulometů, u kterého ministerstvo opakovalo zadávací řízení čtyřikrát. Ministerstvo kulomety typu Minimi nakupuje na etapy od roku 2013 místo toho, aby uzavřelo s dodavatelem rámcovou smlouvu a snížilo tak administrativní zátěž, uvedl úřad. Obrana ke kulometům navíc prý koupila nevhodné zaměřovače. (ČTK)