Švédský experiment skončil
Vláda získala pravomoce k tvrdým opatřením
Švédští politici v boji s koronavirem dlouho spoléhali na odpovědnost lidí, vzpírali se vydávat plošná nařízení. To už je ale minulost. Od neděle platí nový zákon, který poskytuje vládě mnohem větší pravomoci. Bude tak možné v době epidemie zavřít obchody a nákupní centra, zastavit veřejnou dopravu či pokutovat osoby, které nedodržují sociální odstupy.
Vláda sociálnědemokratického premiéra Stefana Löfvena se hned rozhodla nové pravomoci využít. Omezuje počty návštěvníků obchodů, fitness-center či plaveckých bazénů. Podle ministryně sociálních věcí Leny Hallengerové musí připadat na každého návštěvníka nejméně deset metrů čtverečních plochy.
Už dříve doporučila vláda také užívání roušek ve veřejné dopravě. „Ve veřejné dopravě je obtížné se vyhnout nákaze a ochrana úst může být prospěšná,“řekl hlavní státní epidemiolog Anders Tegnell, který se dříve stavěl k používání roušek rezervovaně. Teď však vláda připustila, že s pouhými doporučeními pandemii nezvládne.
„Bylo zjevné, že Švédsko potřebuje legislativu, která bude úspěšná v boji s covidem-19 a omezením nákazy,“uvedl nová pravidla Löfven. Zákon naopak neumožňuje omezit cestování či vyhlásit zákaz vycházení.
Pravicová opozice neměla se zákonem problém, po tvrdších opatřeních dávno volala. Pouze Camilla Waltersson-Grönvalová, poslankyně za středopravé Umírněné, vznesla pár užitečných námitek, že zákon nezahrnuje jasná pravidla pro kompenzace podnikatelů.
Inspirace i kritika
Švédsko představovalo v Evropě unikátní model, který se snažil maximálně zachovat ekonomický chod země a nezavádět plošná omezení. Jeho neortodoxní reakce na pandemii mu zajistila celosvětovou pozornost, ale i početné kritiky.
Jejich výhrady shrnul v časopise Královské lékařské společnosti britský epidemiolog David Goldsmith. Švédští experti podle něj doufali, že po pár měsících si populace vytvoří dostatek protilátek. Jakkoli to vládní experti v čele s Andersem Tegnellem později popírali, podle Goldsmithe jejich strategie zjevně cílila na tzv. stádní imunitu. „Nebyl
Nový zákon to rozumný přístup,“uvedl Goldsmith.
Bez ohledu na seniory
Promoření populace se zjevně nepodařilo a situace ve Švédsku se podobně jako jinde v Evropě prudce zhoršovala. Přišla podzimní, druhá vlna epidemie a donutila tamní politiky změnit kurz. Podle kritiků ale až příliš pozdě. V listopadu tedy muselo Švédsko učinit první opatření, omezilo setkávání na veřejnosti na osm osob. Teď restrikce dál prohloubilo. Severská země tak v reakci na pandemii téměř srovnala krok se zbytkem Evropy. Porovnání obou přístupů vyznívá pro seveřany nejednoznačně. Přes vysoce kvalitní zdravotnictví zaznamenalo Švédsko mnoho obětí, kterých bude brzy 10 tisíc. To nepříjemně vyniká především ve srovnání s příznivou bilancí ostatních skandinávských zemí. Premiér Löfven loni připustil, že vláda seniory nedokázala ochránit.
Restaurace a drobné podnikání ale běžely bez omezení, takže sektor služeb utrpěl ve Švédsku menší škody než jinde.
Doporučení přestala fungovat
Potíž byla v tom, že vůle dodržovat vládní doporučení se ve Švédsku vytrácela. Proto bylo podle Löfvena nezbytné přijetí tvrdších pravidel. „Rady a doporučení fungovaly na jaře, jejich dodržování ale klesalo, takže přišel čas na zákazy,“uvedl premiér.
Podobně jako v jiných zemích, i ve Švédsku vzhlížejí k vakcínám, jen během příštího týdne má být očkováno 80 tisíc lidí. Podle průzkumů se chtějí nechat očkovat dvě třetiny všech dotázaných. Zhruba do konce června by měli být proočkováni všichni dospělí.
Současně se většina Švédů smiřuje s tím, že koronavirus hned tak nezmizí. Většina zdravotních expertů říká, že některá opatření, jako je omezení sociálních kontaktů, asi budou provázet život lidí hodně dlouho.
„Život se změnil, najednou oceňuji, jak úžasný je každodenní život,“napsala Lena Mellinová, novinářka ze stockholmského listu Aftonbladet. Podle svých slov si víc váží maličkostí, každodenních setkání s přáteli i pracovních schůzek.