Z vězení do čele země: Kyrgyzstán povede Žaparov
Volebním kláním vyvrcholila o víkendu v turbulentním Kyrgyzstánu v pořadí již třetí revoluce od rozpadu Sovětského svazu. Do prezidentského křesla vynesla kontroverzního politika Sadyra Žaparava, který si ještě před čtyřmi měsíci odpykával ve vězení trest za únos jednoho z vysoce postavených regionálních činitelů. Svůj hlas mu podle včera dostupných výsledků dalo téměř 80 procent voličů. Jeho drtivá výhra ale klid středoasijské zemi zřejmě nepřinese – další revoluční vývoj jí předpovídají opozice i nezávislí pozorovatelé.
Prudký vzestup 52letého Žaparova byl pro mnohé krajně nečekaným – ještě před třemi lety se jméno
BIŠKEK
někdejšího poslance, který se kvůli trestnímu stíhání uchýlil do exilu, neobjevilo v jediném průzkumu veřejného mínění. Už tehdy se přitom chtěl ucházet o prezidentský úřad, což byl také důvod, proč se do vlasti nakonec vrátil. Když pak skončil za mřížemi, odůvodňoval to strachem oponentů.
Úplně poprvé se v sondážích objevil v roce 2019 – svou důvěru mu vyjádřila pouhá tři procenta lidí. Loni v září ho podporovalo osm procent Kyrgyzů. Na druhou stranu popularita tehdejší hlavy státu Sooronbaje Žeenbekova tou dobou dosahovala jen šesti procent.
Opozičník, mučedník, premiér
Z vězení, kde si od roku 2017 odpykával 11letý trest za únos, vyprostily Žaparova loni v říjnu násilné demonstrace, které v zemi propukly po parlamentních volbách. Většinu v nich získaly tři strany spojené právě s prezidentem Žeenbekovem. Opozice vinila vládu z podvodů a volební komise nakonec výsledky hlasování zrušila. Demonstranti si
Vězeň a prezident vynutili demisi vlády i odchod Žeenbekova a Žaparov skončil náhle v křesle premiéra a následně úřadující hlavy státu. Image opozičníka si nicméně vybudoval teprve ve vězeňské cele, odkud se svými stoupenci komunikoval s pomocí sociálních sítí.
Mezi voliči si dokázal získat až mučednickou pověst – zatímco svá obvinění odmítal jako politicky motivovaná, za tři roky za mřížemi přišel o oba rodiče a syna a neúspěšně se pokusil o sebevraždu. Podle expertů ale zároveň dokázal využít vězení jakožto volný prostor pro kritiku vládních přešlapů, ačkoliv sám se díky své izolaci politických chyb vyvaroval.
Získal si přitom pověst nacionalisty, hlasitě mimo jiné orodoval za znárodnění důlní společnosti Kumtor, která těží zlato – nyní ji vlastní kanadská firma. Během volební kampaně pak zdůrazňoval zejména návrat k tradičním hodnotám. Od svých kritiků si za to vysloužil přezdívku kyrgyzského Trumpa a populisty. Ti mu také vyčítají údajné napojení na někdejšího prezidenta Kurmanbeka Bakijeva, za jehož vlády působil Žaparov mimo jiné v čele Agentury pro boj s korupcí. Bakijev opustil zemi po druhé revoluci v roce 2010, ale s příchodem Žaparova by jeho rodina mohla podle kritiků obnovit svůj vliv v zemi.
Bude to změna k lepšímu?
Nynější politické turbulence se navíc jen stěží dají nazvat demokratickým přerodem a vzbuzují pochybnosti, zda vůbec přinesou nějaké změny k lepšímu. Ani samotné vyhlášení voleb totiž nebylo podle expertů v souladu s ústavou, pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě už také vyhodnotili klání jako nerovné a upozornili na to, že Žaparov měl během financování své kampaně oproti svým oponentům výhodu.