Buďme svorní a neřešme „kraviny“
Z lán(ů)
Dnes trochu nezemědělsky opět o vakcíně. Ačkoliv při bližším pohledu očkování až tak úplně nezemědělské téma vlastně není. Zaprvé zde máme vazbu z historie medicíny: příklad dojiček imunních vůči pravým neštovicím díky dřívějšímu vystavení pro ně neškodným kravským neštovicím ukazuje, že bez zemědělství bychom vlastně slovo vakcína (z latinského vacca = kráva) a hlavně jeho princip ani neznali.
Možná je z hlediska pozitivního vnímání zemědělství širší veřejností trochu škoda, že se v češtině říká „vakcinovat“a ne „okravit“. To trochu evokuje seriál F. L. Věk režiséra Františka Filipa (čest jeho památce), ve kterém starý poštmistr Sýkora jako „brusič jazyka“nahrazuje všechna cizí slova někdy trochu krkolomným, ale ryze českým ekvivalentem. Švagr je tak správně česky „sestromuž“, salát „zelenochrupka“a student „knihovtipník“. Doufejme tedy, že se budeme moci nechat rychle okravit, aby se mohli knihovtipníci brzy vrátit do lavic, a že proti okravení nebudou protestovat zakořenělí zelenochrupníci, tedy radikální vegani v obavě, že taková vakcína, tedy kravina, by mohla být živočišného původu.
Teď vážně. Takový Izrael bude mít do léta očkování za sebou, zatímco my tu řešíme skutečné „kraviny“, jako kolik lidí se vejde do lanovky nebo jak rozehnat kofeinové, alkoholové a tabákové závisláky, kteří se při oddávání své neřesti nedovoleně shlukují.
Nicméně zpět k zemědělství. To totiž nemůže fungovat bez lidí. Traktorista si asi těžko může vzít home office a ani krávu prostě přes Skype, Zoom ani Teamsy (alespoň zatím) nepodojíte. V posledních desetiletích sice dochází i s ohledem na narůstající mzdové náklady, které zemědělci nejsou schopni promítnout do výkupních cen zemědělských komodit, k robotizaci, digitalizaci a automatizaci mnoha činností, ale stále tu existuje celá škála úkonů, na které umělá inteligence ani pokročilá mechanizace nestačí.
Dlouhou dobu se tuzemské zemědělství spoléhalo na zahraniční pracovníky ze zemí, jako je Ukrajina, Rumunsko nebo Bulharsko. Zejména u sezonních sil však není jisté, zda bude nutné mít pracovníky očkované, nebo zda jako doteď bude stačit kombinace testování a karantény. To je však pro zemědělce, kteří potřebují, aby brigádník začal pracovat hned po příjezdu a aby se na něj nevázaly další náklady (opakované PCR testy), poměrně problém.
Osobně bych byl pro variantu očkování, to bychom si ale museli v Evropě vzít příklad z Izraele, státu, který se umí semknout, protože mu v jeho stále ještě krátké historii existence šlo už několikrát o holé přežití. A neřešit „kraviny“.