Čísla rostou a Japonci už olympijské hry nechtějí

Dick Pound, bývalý šéf Světové antidopingové agentury WADA, navrhuje: „Upřednostněte všechny olympioniky při vakcinaci“

Vlednu 2013 měla kandidatura Tokia na olympijské hry 2020 až neuvěřitelnou podporu 83 procent obyvatel země.

Jejich přidělení pak přijímali s hrdostí a oslavami.

Nejnovější průzkum agentury Kyodo News však prokázal, že 80 procent Japonců si konání her v roce 2021 nepřeje. Přesněji 35,3 procenta dotázaných požaduje jejich úplné zrušení a 44,7 procenta další odložení na rok 2022.

Jde o názornou ukázku, jak koronavirová čísla ovlivňují smýšlení populace. Přičemž ta japonská přistupuje ke covidu zjevně s ještě většími obavami než v jiných zemích.

Příčinou negativního postoje ke hrám jsou narůstající případy covidu v Tokiu. Japonská metropole vykázala minulý pátek rekordních 2 447 nově nakažených.

Při přepočtu na milion obyvatel je to stejné, jako kdybychom měli v Česku denní nárůst „jen“800 případů, jenže opatrné Japonce takové číslo vyděsilo, stejně jako nový rekord 78 úmrtí s covidem za den. Následně 79,2 procenta dotázaných v průzkumu Kyodo News zkritizovalo premiéra Sugu, že nouzový stav v Tokiu a okolních prefekturách vyhlásil příliš pozdě.

Nicméně bez ohledu na současné antiolympijské postoje tokijských občanů si představitelé japonské vlády a Mezinárodního olympijského výboru ani v nejmenším nepřipouštějí, že by se hry letos neměly konat. MOV měl už koncem roku zveřejnit čtyři scénáře konání her, s nimiž pracuje, ale možná i kvůli stoupajícím číslům toto oznámení odložil. Ačkoliv ani jeden ze scénářů nepočítal s úplným vyloučením publika, také tato varianta se vrací do hry.

Varující navíc jsou první hlasy proti konání her, jež zaznívají od předních sportovců. Vzpomínáte na konec března 2020? Tehdy byly Austrálie a Kanada prvními zeměmi, které vyhlásily, že nepošlou své olympioniky na hry, pokud by se v Tokiu konaly v létě 2020.

Nyní to byla australská fotbalová hvězda Steph Catleyová, hájící barvy londýnského Arsenalu, která pro list Sydney Morning Herald vyhlásila: „Zrušení her je něčím, co žádná z nás nechceme, aby se stalo. Ale je zcela nemyslitelné představit si, že za půl roku se sjede tolik lidí z různých zemí na jedno místo. Chceme sice na olympiádu strašně moc, ale lidské životy, zdraví a bezpečí jsou pořád důležitější.“

Pokud by podobných názorů ze stran sportovců přibývalo, MOV by měl ještě větší problém, než jakým je aktuální průzkum Kyodo News.

Kanaďan Richard Pound, bývalý šéf antidopingové agentury WADA, mezitím navrhl vlastní variantu pro konání her v podobě upřednostnění všech zúčastněných sportovců při vakcinaci.

„Vím, že by pak někteří lidé namítali, že se sportovci snaží předběhnout ve frontě. Ale například v Kanadě máme zhruba 400 olympioniků, kteří by měli reprezentovat v Tokiu. Vydělit 400 vakcín z několika milionů, které každá země objednala, by snad nevyvolalo pobouření lidí.“

Ovšem i Poundův plán má díry. Předně: prezident MOV Thomas Bach ujistil, že vakcinace olympioniků nebude povinná a že určitě nemíní stát ve frontě před těmi mnohem potřebnějšími.

Bach tedy raději opakuje, že v Tokiu připraví bezpečné hry bez ohledu na míru vakcinace aktérů, zato s permanentním testováním akreditovaných a s výrazným omezením sociálních kontaktů.

Přesto Catleyová říká: „Hry v Tokiu v roce 2021? Teď mi to připadá jako fantasy.“