Turnaj jako pomník. Sny faraona házené se ale drolí
Mocný Hassan Moustafa hodlal šampionátem v rodném Egyptě završit 21 let v čele světové házené, teď se musel vzdát i diváků v arénách
Aby se vrcholná akce konala na místě nesoucím jméno stále aktivního funkcionáře, to se stává zřídkakdy i v hodně obskurních režimech. Ale na každé pravidlo se najde výjimka, a tak egyptský ministr sportu těsně před startem házenkářského mistrovství světa vyhlásil: „Od nynějška bude tato aréna známa jako Sportovní hala doktora Hassana Moustafy.“
Moustafa – snad vynechání akademického titulu promine – tomu byl přítomen, tou dobou už se mu ale čelo krabatilo ještě víc než obvykle. Egypt šampionát hostí od zítřka a měl být Moustafovým pomníkem; koncem, který korunuje dílo. Jenže řádí koronavirus a on sám musel uznat: „Celý svět sleduje, jaký přístup je pro pořádání turnajů nejvhodnější. A my chceme a musíme posloužit jako kladný příklad.“
Rodák z Káhiry byl prezidentem Světové házenkářské federace poprvé zvolen v roce 2000 – a na trůnu se drží přes dvě desetiletí. Bez ohledu na to, že je mu 76 let. Bez ohledu na to, že ho kvůli délce mandátu, věku, vlivu i skandálům srovnávali s fotbalovým bossem Seppem Blatterem. Ještě výstižnější je pak ryze egyptská přezdívka Faraon.
Lidnatá země na severu Afriky házenou umí a má ji ráda. Moustafa si vysnil šampionát s tak bouřlivými fanoušky, že neuslyšíte ani hvízdnutí píšťalky rozhodčích. Plánoval překonat rekord v divácké účasti a myslel na zopakování zázraku od sousedů: při posledním MS v Africe došlo domácí Tunisko až do semifinále – nutno dodat, že za vydatné pomoci nejen fanatického hlediště, ale hlavně sudích.
To vše v roce, kdy Moustafovi končí mandát. Sny, sladké sny...
Kapitáni evropských týmů poslali Moustafovi společný dopis, aby pořadatelé couvli od plánu pustit lidi na tribuny – ten byl vykládán jako Moustafova manýra neomezeného vládce. A uspěli. Ze 30 procent kapacity hal se nejdřív stalo 20 – a o víkendu nula. Tři dny před startem přišla rovněž zpráva o tom, že na místo nakonec nesmí ani novináři.
Nebylo by lepší celý turnaj zrušit? Ne! „Stál asi desetkrát až patnáctkrát víc, než je obvyklé. Proto riskujeme,“řekl sám boss. Mezi náklady patří také otevření arény Doktora Hassana Moustafy – stylově na Faraona stojí v Gíze. Původně se jmenovala Sportovní hala 6. října, což upomínalo na začátek jomkippurské války, ale funkcionář převýšil i dějiny.
Moustafa ztělesňuje důkaz, že hranice mezi schopností a všehoschopností bývá dost tenká. Spoustu je mu toho vyčítáno, zvlášť od evropských házenkářských velmocí, které těžce nesou, že hlasy Samoy či Barbadosu mají stejnou váhu jako ty německé a francouzské (další velká podobnost s Blatterem). Jenže na covid byl krátký i on.
Pro Egypt je přitom šampionát velká věc, řešili ho ministři sportu i turistiky, premiér i prezident Sísí. Jenže bez diváků zchudne a utrpí tím ambice, vždyť egyptský gólman Mohamed Essam El-Tajar ještě minulý týden tvrdil: „Očekávám, že nám fanoušci pomohou splnit cíle a dotlačí nás až na pódium.“
Domácí se ve skupině utkají také s Českem, týmem symbolizujícím drsné covidové časy. Dle informací MF DNES mužstvo odletí do Egypta v nejzazším termínu ve středu, den před úvodním duelem se Švédy, ale s oslabeným kádrem, o jehož finální podobě se rozhodne až dnes.
Zrovna s Egyptem měli Češi zažít divokou oslavu házené, místo toho uslyší ohlušující ticho. A pyramida, již po sobě Moustafa hodlal ve vlasti zanechat, se povážlivě drolí.