Starýho PSA novým kouskům přece jen naučíš

Jakuba Pokorného, editora MF DNES

Když dosud vládu nenapadlo projekt protiepidemického systému PES zrušit a rozhodovat se podle zdravého rozumu, musím alespoň pochválit jeho zamýšlené úpravy. V těchto týdnech kabinet dokončuje novou tabulku, jejíž starší verze nás omezuje už od konce listopadu, kdy nastoupil horlivý ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Možná docházejí peníze na kompenzace, možná si ministři uvědomili, že lidé se většinou nakazí na jiných místech, než jsou ta povinně zavřená. Ať je to jakkoli, v novém PSU se už v takzvaném čtvrtém stupni smí nakupovat ve všech obchodech a jsou otevřena muzea a zoologické zahrady.

Nicméně změn je víc. Jen ten bizarní zákaz vycházení, na kterém bůhvíproč Janu Blatnému tak záleží (asi nechodí po práci na procházky), by platil ve 4. stupni už od desíti večer, nikoli až od jedenácti.

Moc by mě zajímalo, co tak strašného ministr mezi desátou a jedenáctou zažil, že stojí za touto úpravou. Vláda, bohužel, opatření nijak nevysvětluje, jen přikazuje, tak se to asi nedozvíme.

Vstřícnější pravidla

Rozhodně je „nový PES“vstřícným gestem, i když s sebou nese několik „ale“. Otloukánky zůstávají hospody a restaurace, které by byly nově ještě více omezené co do využití prostoru v lokále. Směly by i v takzvaném 3. stupni nabídnout zákazníkům jen 30 procent kapacity.

Což o to, host by asi místo k sezení našel, kdyby obešel pár podniků, ale paradoxní je, že tohle nejvíc dopadne na oblíbené restaurace, kde bývá „narváno“. Na rozdíl od těch horších, kde i za normálních okolností seděl jeden člověk v koutě.

Objevila se také myšlenka otevřít už ve 4. stupni hotely, ovšem pro lidi s testem.

Nevím, kolik jich bude ochotných to podstoupit, já se za takových okolností bez rekreace obejdu, ale třeba se jich najde dost. Tak proč ne.

Nový PES má také transparentnější kritéria, podle kterých se země přesunuje z jednoho stupně do druhého. Záleží totiž na počtu pacientů v nemocnicích. Když klesne počet hospitalizovaných pod pět tisíc, PES z pětky přejde do čtyřky. Tomu má smysl zatleskat.

O víkendu, kdy jsem sloupek začínal psát, zorganizoval Dan Landa a spol. velkou demonstraci na Staroměstském náměstí s iniciativou Otevřeme Česko. V návaznosti na to plánuje 23. ledna 700 rebelských hospod otevřít, opatření neopatření.

Nikdy jsem nevyzýval k porušování zákonů a nebudu to činit ani teď. Proto nikomu neříkám, aby do těch hospod šel (za což by mohla přilétnout pokuta i hostovi). Ale přiznám se, že pro hospodské mám pochopení, protože je to z jejich strany akt čirého zoufalství. I oni bojují „o přežití“.

Bohužel se na nás v bodu zlomu epidemie, kdy čísla klesají, řítí ještě jedna pohroma. Ministr Blatný a poradce premiéra Roman Prymula se zhlédli v německém nápadu omezit lidem vzdálenost, na jakou se smějí vzdálit od domova (v Německu je to 15 kilometrů).

Byla by to vlastně jakási forma trestu za to, že lidé, kteří nemohli nikam jinam, vyrazili na hory a do přírody.

Jestli jsem o zákazu nočního vycházení chtěl napsat, že to je opatření jak z banánové republiky v době převratu, při kterém právě generál Lopez předává moc generálu Suarezovi, tak pravidlo patnácti kilometrů je už nařízení jak z orwellovské diktatury.

Kdo vyrazí z Prahy na výlet do Krkonoš, stane se s velkou nadsázkou řečeno disidentem jako Václav Havel.