Jak vyvést Libeň z křovin
Divadlo, sportoviště nebo kavárna dočasně osídlí zanedbané hektarové území na Palmovce
Divočina kraluje na hektarové parcele okolo budovy někdejšího libeňského Dolního nádraží na Palmovce. Za pár let zde vznikne nová zástavba. Iniciativa Palmovka teď však chce zanedbané místo využít ještě dříve, než sem nastoupí stavební čety. Podle jejího projektu prostor na pár let poslouží třeba ke sportu, anebo pro kulturu. Využití dostane i někdejší drážní objekt.
„V horizontu pěti až sedmi let by zde měla začít realizovat svůj projekt Pražská developerská. My však chceme tento prostor nastartovat již nyní. Proto bychom pro něj rádi našli dočasné využití na přibližně pět let,“vysvětlil Petr Pelc (TOP 09 a Starostové a nezávislí ), zastupitel Městské části Praha 8 a mluvčí iniciativy Palmovka TEĎ.
Téměř hektarový pozemek, který vysloužilý železničářský objekt obklopuje a který je opět ve vlastnictví pražského Dopravního podniku (DPP), zaplňuje náletová zeleň a odpadky. Parcela i drážní budova ale získají vlídnější tvář.
LIBEŇ Zázemí pro řidiče MHD
„Rekonstrukci drážního domu v objektu bývalého nádraží Dolní Libeň uskuteční DPP jako vlastník spolu se soukromým investorem, společností Landia,“vysvětlují projekt obnovy této části Libně zástupci iniciativy Palmovka Teď.
Objekt libeňského Dolního nádraží podle záměrů poslouží jako zázemí pro řidiče a zaměstnance DPP, kteří se sem mají přesunout ze stávajících nevzhledných buněk, stojících mezi tramvajovou zastávkou a libeňskou synagogou.
Autoři obnovy mají jasno v tom, jak využít okolní parcelu. Sportoviště, farmářské trhy, letní divadelní scéna či kavárna – to jsou alternativy užití pozemku. „Náplň využití bychom rádi rozšiřovali. Vše ale s ohledem na již zmíněnou dočasnost využití místa,“vysvětlil Petr
Zapomenutá trať
Osiřelá země
Pelc. Obnova se měla původně rozeběhnout od jara. „Rádi bychom řekli, že tento termín splníme. Spíše se ale posune, a to s ohledem na současnou covidovou situaci,“řekl Petr Pelc. Jasněji je také o následné bytové výstavbě Pražské developerské společnosti, tedy městského developera, který se chystá stavět bytové domy.
„Tento projekt je velmi reálný. Nyní připravujeme příslušné memorandum, do konce tohoto volebního období chceme nachystat nezbytnou strukturu. A v dalším volebním období získávat příslušná povolení,“popsal průběh stavebních příprav Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu).
Proměnou prochází celá oblast Palmovky, známější jsou však záměry na výstavbu v prostorech okolo nedalekého autobusového nádraží. V roce 2025 se zde předpokládá dostavba multifunkčního objektu Palmovka One, který vyroste přímo nad stanicí metra při ulici Na Žertvách. Developer Landia Management tam plánuje tři sta bytů a komerční plochy dosahující šesti tisíc metrů čtverečních. „Projekt Palmovka One doplňuje blokovou zástavbu, historicky vlastní této části Prahy. Vznikne hned několik veřejných prostor, které propojíme vnitřním atriem,“popsal projekt Kamil Hošták, výkonný ředitel Landia Management.
Kromě jiného zde vznikne pomník věnovaný místnímu obyvateli, spisovateli Bohumilu Hrabalovi, který této části metropole vzdal nesmrtelný hold v několika svých knihách.
Kola místo mašin
Dolní nádraží v Libni vybudovala společnost Rakouské severozápadní dráhy před zhruba 150 lety. Jeho prostor sloužil pro křižování vlaků, existovaly zde tři koleje. Poslední osobní vlak z již neexistujícího nádraží na Těšnově přes dolní Libeň do Vysočan a dále do Turnova pasažéry odvezl v červenci 1972.
Kolem Dolního nádraží po kolejích bývalé Rakouské severozápadní dráhy přes přejezd v ulici Na Žertvách projel definitivně poslední vlak v neděli 3. června 1984. Trať v té době sloužila již jen jako vlečka pro nedalekou, dnes rovněž zmizelou strojírnu Rustonku.
V metropoli nejde o jedinou lokalitu, která po skončení železničního provozu nachází nové využití. Na místě nedávno přeložené tratě ve Vršovicích vzniká drážní promenáda. Neobvyklý pohled na žižkovské činžáky v „nedbalkách“, tedy z odvrácené strany, umožnila výstavba nového spojení mezi Hlavním nádražím a Libní pod Vítkovem.
Vlaky zde dojezdily před 12 lety. Cyklostezka o délce zhruba tři kilometry ve své době tvořila jednu z největších staveb svého druhu. Svými parametry ji projektovaná vršovická promenáda překoná, byť nenabízí tunel.
Kola nahradila železnici také v místech, kam se veřejná vlaková doprava nikdy nedostala. Například v zaniklém industriálním srdci Prahy ve Vysočanech anebo Hloubětíně. Předávací nádraží Praha-východ a síť zdejších vleček zde dosloužila v 90. letech. Na jejich místě lze dnes nalézt „kolařskou“trasu Rokytka.
Na snímku z roku 1984 projíždí lokomotiva po zbytku tratě z Vysočan do Libně přes přejezd na tehdejší Třídě Rudé armády, dnešní Zenklově ulici.