Dvaadevadesát soků Šarlatána
Americká filmová akademie představila rekordních 93 snímků, které budou v dubnu soutěžit o Oscara v kategorii nejlepší mezinárodní celovečerní dílo. Nyní budou následovat online projekce všech uchazečů, první kolo hlasování připadá na 1. února a užší výběr kandidátů pro oscarové nominace bude vyhlášen 9. února.
LOS ANGELES Rok plný žen
Životopisný Šarlatán, který zastupuje Česko, se tak ocitne v historicky nejsilnější konkurenci, jíž zřejmě nahrálo zmírnění pravidel kvůli pandemii. Rekordní je rovněž počet režírujících žen, 34 filmařek značí o sedm více než loni.
První kolo tajných voleb je otevřeno vůbec poprvé všem členům akademie, což by mohlo podle hollywoodských spekulací pozměnit kritéria; dosud totiž většinu předvýběru určovali na zvláštních projekcích akademici z Los Angeles.
Otázkou však zůstává, kdo se zapojí, jestliže posuzovatelé rozdělení do čtyř skupin mají necelé čtyři týdny na to, aby viděli minimálně dvanáct filmů z přiděleného seznamu 23, respektive 24 snímků; jinak se jejich hlasy nezapočítají. Soupis kandidátů je zatím neoficiální, akademie totiž může některé tituly ještě vyloučit jako před rokem, kdy dodatečně diskvalifikovala dva uchazeče. Zpravidla však nezpůsobilá díla vyřazuje ještě před zveřejněním celkového seznamu.
Kdo vypadl
Tentokrát odmítla příspěvky z Kanady a Portugalska, protože obsahovaly příliš dialogů v angličtině, takže oba státy dodaly alternativní snímky, a do klání nepustila běloruský film, v němž prý byl tvůrčí vklad vysílající země nedostatečný.
Problémy měly také přihlášky z Bhútánu a Uzbekistánu, kdežto Alžírsko svůj řádně přihlášený film později samo stáhlo ze soutěže, a to bez náhrady. Ale i tak pole uchazečů o Oscara za nejlepší cizojazyčný, respektive neanglicky mluvený film, jak se kategorie donedávna nazývala, zůstává velmi barvité.
Zase šance pro Chlast
K předběžným favoritům patří snímky, které bodovaly na Evropských filmových cenách, tedy dánská tragikomedie Chlast či rumunský dokument Kolektiv. Mluví se rovněž o bulharském Otci, kanadském příběhu 14 dní, 12 nocí, francouzském zástupci Dva z nás nebo o ruské novince Drazí soudruzi!, někteří zmiňují kosovský Exil, italské Nokturno či norskou Naději, známou i z tuzemské distribuce.
Přinejmenším volbou tématu pak mohou zaujmout palestinská Gaza, má láska nebo slovenská Zpráva, která líčí útěk z Osvětimi. Traduje se, že právě politicky nezpochybnitelné látky totiž vyhledává výkonný výbor, který volí tři poslední tituly do užšího výběru.
Naděje pro Šarlatána se v natolik početném obklíčení těžko odhadují, nicméně může jej „zviditelnit“fakt, že jej natočila žena, a to Agnieszka Hollandová působící i ve Státech, která navíc za svůj film Evropa, Evropa už jednu oscarovou nominaci má.