Ochrana před šmejdy selhala
Energetičtí šmejdi vládě pořád unikají. Poslanci jim zkusí na čtvrtý pokus zatnout tipec.
Stát by rád více ochránil spotřebitele na energetickém trhu, ale nedělá pro to dost. Legislativa, která jejich práva měla výrazně posílit, už od loňského března leží ve Sněmovně. Poslanci měli příslušnou novelu energetického zákona na pořadu jednání už třikrát, ani v jednom případě se však k jejímu projednání nedostali.
Jak účinněji zatočit s nekalými praktikami energetických „šmejdů“, se začalo řešit už na jaře 2018, když byl ministrem průmyslu Tomáš Hüner. Jeho nástupkyně Marta Nováková pak chtěla upravit zákon o ochraně spotřebitele, ani na něj se ale nedostalo.
Současný šéf resortu Karel Havlíček MF DNES potvrdil, že přijetí zákona je pro vládu priorita. Zatím se však ministrům jeho projednání nepodařilo ve Sněmovně protlačit. „Je to pro nás extrémně důležité. Hlídám
to, ale vždy se ve Sněmovně musela řešit prioritně nějaká legislativa kolem covidu,“tvrdí Havlíček.
Další pokus zahnat energetické šmejdy do kouta má ve Sněmovně proběhnout přesně za týden. Pokud by se to nepodařilo, hrozí, že zákon spadne pod stůl úplně. A po říjnových volbách by museli noví ministři a poslanci začít od nuly.
„Novela původně měla platit od začátku loňského roku. Kvůli tomu, že se poslanci loni v září nebyli schopni dohodnout ani na tom, aby novelu poslali alespoň do prvního čtení, dali energošmejdům minimálně další rok na jejich řádění. Mezitím roste počet podvedených spotřebitelů, zejména z řad seniorů,“říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Méně podání kvůli covidu
Aktivita zprostředkovatelů, kteří uvrtávají odběratele do nevýhodných smluv nebo používají neférové taktiky, loni meziročně mírně oslabila. Počet podání k Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) klesl zhruba o desetinu na 13 tisíc. „Za polovinou z nich je ale neférové chování zprostředkovatelů,“říká mluvčí úřadu Michal Kebort.
Poklesu případů napomohla také pandemie, která přiškrtila podomní prodej. Zejména senioři jsou nyní kvůli nemoci ostražitější a prodejce nepouštějí do domu jako dřív. Roste ale prodej a uzavírání smluv po telefonu, proti čemuž je novela také namířena. Rozšiřuje například výčet případů, kdy je možné smlouvu ukončit bez postihu.
Jednou z častých fint, jak šmejdi klamou zákazníky, je podle dodavatelů lákání na domněle nižší ceny. Tvrdí, že jejich současný dodavatel je příliš drahý, a chtějí, aby jim klienti podepsali žádost o srovnání cen konkurenčních obchodníků.
Zákazník innogy pan Josef byl tímto způsobem oklamán, ve skutečnosti podepsal zprostředkovateli přihlášku k aukci. Na základě plné moci poté zprostředkovatel za pana Josefa podepsal smlouvu s novým dodavatelem energie a udělal to osobně, aby pan Josef nemohl odstoupit od smlouvy. Zákazníci se pak musí s vnucenou změnou smířit, ledaže by se „vykoupili“zaplacením vysoké sankce.
Zprostředkovatelé také často vyžadují podpis plné moci. Slibují, že na jejím základě „vyberou“přes aukci nejlevnějšího dodavatele energií. Jenže zákazník tím ztrácí jakoukoliv kontrolu. Často se výsledek dozví až ze smlouvy s novým dodavatelem, kterou za něj zprostředkovatel díky plné moci podepíše. A někdy aukce ani neproběhne.
Novela by měla platnost plných mocí alespoň časově omezit.
Chybí nástroj, jak je sledovat
Část dodavatelů se zavázala proti nekalým praktikám bojovat. „Samoregulace však nedokáže chybějící legislativu nahradit. Je jasné, že energošmejdi udělají všechno pro to, aby se přísná novela nestihla projednat. Vědí, že by přišli o jednoduchou možnost dál podvádět a obelhávat zákazníky,“uvádí Prouza.
Kebort také upozorňuje na situaci kolem retenčních nabídek jednotlivých dodavatelů. Zákazník kývne – třeba pod tlakem zprostředkovatele – na přechod k novému dodavateli. Pak se mu ale ozve ten současný a předloží mu výhodnější ceník, aby o něj nepřišel. Klient má rázem „na stole“dvě smlouvy. Jenže dva dodavatele zároveň mít nemůže.
Do podobné situace se dostávají stovky odběratelů ročně. V dané situaci musí jednu ze smluv zrušit, což se ale většinou pojí s pokutou. Ty navíc v poslední době rostou, pohybují se mezi třemi a šesti tisíci korunami.
„Sankce se odvíjejí od délky závazku a v krajních případech to mohou být i desítky tisíc. V některých případech se je náš úřad snaží snížit, ale pořád jde o tisíce. Nejlepší je proto nepodepisovat nic, dokud si nejsme jistí,“dodává Kebort. Zásadní je nenechat se vmanipulovat do zbrklého souhlasu, ať už na papíře, nebo po telefonu.
Jako třeba paní Božena, která otevřela podomním prodejcům. Lhali, že jsou od společnosti ČEZ a že se jen podívají, zda by nemohla ušetřit. Dala jim fakturu a něco podepsala. Později se ukázalo, že má nového dodavatele, který změnil cenu, a ona už od něj nemůže odejít, protože by platila pokutu 12 tisíc korun.
Součástí novely je navíc vznik nového registru zprostředkovatelů. Každý z nich bude muset získat licenci od ERÚ. Podle Keborta by to mohlo pomoci zmapovat trh, ukáže se, kdo všechno se zprostředkováním dodávek energie živí. „Dokud nebude schválena konkrétní novela zákona, tak se na to jako úřad můžeme připravovat jen omezeně,“upozorňuje Kebort.
Dnes údaje o počtu zprostředkovatelů nejsou nikde k dispozici, neexistuje nástroj, jak je sledovat. Odhady se pohybují v rozmezí pěti až dvaceti tisíc subjektů, což je podle expertů vzhledem k počtu změn dodavatele poměrně vysoké číslo. Samotných dodavatelů elektřiny registruje OTE 119, u plynu je to 91.