Země se zastavila, lépe se v ní dýchalo
Ovzduší se zlepšilo. Přálo počasí a kvůli karanténě lidé méně jezdili autem.
Ovzduší si v roce 2020 „oddechlo“a s ním i obyvatelé země. Český hydrometeorologický ústav zveřejnil zatím předběžnou souhrnnou zprávu, ze které vyplývá, že vzduch byl u nás v určitých ohledech nejčistší od počátku měření. Navíc nebyla ani jednou vyhlášena smogová situace.
„Koncentrace látek znečišťujících ovzduší v roce 2020 opět poklesly. Za hodnocené období 2010 až 2020 dosáhly svých nejnižších hodnot,“píší meteorologové ve své souhrnné zprávě.
Zlepšení zaznamenali u všech významných jedovatých látek. Ve vzduchu tak bylo nebývale málo polétavých prachových částic, oxidů dusíku, ale i škodlivého přízemního ozonu. Pro zdraví příznivé výsledky vykazovaly měřicí stanice místy ještě za delší období. „Některé látky dosáhly minima na většině měřicích stanic i za celou historii měření, tedy od devadesátých let 20. století,“doplňují vědci. Těmito látkami jsou větší polétavé částice, které vznikají při topení ve starých typech kotlů, a také oxidy dusíku, které zase vypouštějí z výfuků hlavně starší auta.
Vstřícné počasí
Podle odborníků jsou hlavní příčiny, proč se minulý rok dýchalo v Česku neobvykle dobře, tři. Na ty první dvě má vliv lidská činnost. Jednak se daří postupně vyměňovat staré spalovací kotle za nové, které jsou ohleduplnější především k dýchacím cestám sousedů, jednak pomáhá postupná obměna vozového parku za modernější vozidla. Ta vzduch tolik neznečišťují. Svou roli sehrála i opatření proti šíření koronaviru a mimořádný stav. To se projevilo hlavně na nižším množství emisí z dopravy. Hlavní roli však sehrála sama příroda.
„Jednoznačně nejvýznamnější příčinou, proč byla v minulém roce kvalita ovzduší lepší, jsou především příznivé rozptylové podmínky,“vysvětluje Jáchym Brzezina, vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu v Brně. Právě počasí mělo největší vliv i na premianta loňského roku – měsíc únor. „Nejvýraznější zlepšení jsme zaznamenali v únoru, kdy jsme naměřili u některých látek poklesy třeba i o sedmdesát procent oproti běžnému stavu,“vysvětluje Brzezina.
Únor se nesl v duchu větrného počasí. Měsíc byl ale také deštivý a teplý. Právě vyšší teploty se pak projevily na tom, že se méně topilo. Tím se do ovzduší dostalo méně prachu.
„I přesto, že lokální topeniště hrají roli zhruba pět měsíců v roce, dokážou vygenerovat šedesát procent emisí větších prachových částic a sedmdesát pět procent těch menších,“doplňuje Brzezina.
Pro zdraví lidí je to jednoznačně dobrá zpráva. Prachové částice ovlivňují hlavně srdce, cévy a také dýchací ústrojí. Státní zdravotní ústav ve své zprávě z roku 2019 odhadoval, že prachové částice měly v předešlém roce vliv na předčasné úmrtí zhruba 3 100 lidí. Vůbec nejrizikovější pak bývají období, kdy jsou vyhlášeny smogové situace.
I ty se Česku v roce 2020 vyhnuly. Pro badatele to bylo příjemné překvapení především v Moravskoslezském kraji.
„Zatím se nikdy za dobu fungování smogového systému nestalo, že by nebyla vyhlášena smogová situace,“vysvětluje Brzezina. Data jsou dostupná od roku 2004. Dá se ale předpokládat, že situace byla unikátní i v dlouhodobějším měřítku. Kvalita vzduchu byla totiž na začátku milénia podstatně horší.
Opět pomohlo hlavně počasí. Smogové situace se totiž v posledních letech vyhlašují zejména kvůli vysokým koncentracím polétavého prachu, které drží při zemi hlavně inverze, a té bylo vloni méně.
Druhým důvodem bývají vysoké koncentrace přízemního ozonu. Ten zase vzniká kvůli intenzivnímu slunečnímu záření především v letních měsících. Letošní léto ale nebylo tak horké jako léta předešlá, a proto i u tohoto jedovatého plynu zaznamenali vědci v loňském roce menší výskyt.