Francie: zákon o náboženském separatismu je v parlamentu

Komise poslanců francouzského parlamentu včera zahájila jednání o 51 článcích návrhu takzvaného zákona proti separatismu, který se podle deníku Le Figaro snaží „vnést pořádek“do praktikování muslimské víry ve Francii. Agentura AFP označila zákon za jeden z hlavních bodů pětiletého funkčního období prezidenta Emmanuela Macrona, který se prý v rámci boje proti radikálnímu islamismu nebojí dotknout ani těch nejcitlivějších témat.

Zavraždění francouzského učitele dějepisu Samuela Patyho radikálním islamistou čečenského původu a útok na kostel v Nice ještě zvýšily očekávání chystaných kroků v zemi, v níž se témata jako oddělení církve od státu a náboženství často stávají předmětem veřejných diskusí.

Zákon má mimo jiné správním celkům umožnit, aby měly přehled o počtu mešit a modliteben na svém území. Různé mechanismy mají také vnést více světla do financování náboženských společenství. Jeden z článků právní normy požaduje, aby finanční dary ze zahraničí nad 10 000 eur (262 000 korun) byly deklarovány. Návrh dále zpřísňuje pravidla pro domácí vzdělávání a chce se vypořádat se sňatky z donucení. Právní akt se rovněž zaměřuje na šíření nenávisti na internetu a ochranu zaměstnanců ve státní sféře včetně lékařů a učitelů, uvedl deník Le Figaro.

K návrhu zákona bylo předloženo přes 1 700 dodatků. Komise vytvořená speciálně za účelem jeho projednání už přibližně 300 z nich zamítla. Mezi nimi byl dodatek předložený poslankyní Aurore Bergéovou, který požadoval zákaz zakrývání vlasů a obličeje z náboženských důvodů u malých dívek.

Návrh přivítala Marine Le Penová, předsedkyně krajně pravicové strany Národní sdružení (RN), a další pravicoví zákonodárci.

Francouzská rada muslimského vyznání (CFCM) také po několika týdnech vnitřních rozporů o víkendu schválila takzvanou chartu principů francouzského islámu. Text charty potvrzuje kompatibilitu muslimské víry se zásadou oddělení náboženství od státu a s principem rovnosti mužů a žen. Charta naopak odsuzuje použití islámu k dosažení politických cílů a konstatuje, že mešity či modlitebny se nesmějí stát místem pro „hlásání politických projevů“. (zah a ČTK)