Dilema: Co s Navalným?
Co bude dál s předním kritikem Kremlu? Ruskému režimu docházejí možnosti Protesty trvají už třetí noc
„Svobodu!“, „Propustit!“či „Hanba!“. Taková hesla křičeli demonstranti, kteří se včera i přes silný mráz sešli na podporu ruského opozičního předáka Alexeje Navalného před policejní stanicí ve městě Chimki, jež se nachází na trase mezi metropolí Moskvou a mezinárodním letištěm Šeremeťjevo. Právě tam se ráno přesunul soud, který posléze poslal politika zatím na 30 dní do vazby.
Nedělní bouřlivý návrat Navalného z Berlína, kde se zotavoval po otravě nervově paralytickou látkou typu novičok, zatlačil ruské úřady do kouta. Ve snaze zbavit se nejhlasitějšího kritika Kremlu totiž vyčerpaly prakticky všechny možnosti. Jakýkoliv další postup tak bude mít pro ruské činitele ve větší či menší míře nežádoucí účinek jak v domácí, tak v zahraniční politice.
Navalnyj se rozhodl vrátit do vlasti po nátlaku ruské vězeňské správy
MOSKVA
FSIN, podle níž politik od konce prosince systematicky porušuje režim podmíněného trestu. Ten si Navalnyj odpykává za údajnou zpronevěru. FSIN vyhlásila po opozičníkovi pátrání a úřady zároveň požádaly o změnu trestu z podmíněného na nepodmíněný. O tom, že po návratu skončí za mřížemi, tak nebylo pochyb.
Komentátoři se shodují, že takovým způsobem chtěli ruští činitelé donutit vládního odpůrce k setrvání v exilu. Jeho odchod do zahraničí by bezbolestně vyřešil palčivé dilema Kremlu – co dál s Navalným?
Nový tlak
Navalného věznění 30 dny skončit nemusí. Na konci ledna by měl další soud rozhodovat o změně jeho stávajícího podmíněného trestu na nepodmíněný. V takovém případě by mu mohlo hrozit i tři a půl roku za mřížemi. Politik ještě před vynesením včerejšího rozsudku vyzýval své stoupence, aby se nebáli a vyrazili na protest do ulic. Postup ruských úřadů kritizovala rovněž řada zahraničních
Opozičník lídrů a objevily se i hlasy po dalších protiruských sankcích.
„Už jsem viděl hodně případů výsměchu spravedlnosti, ale ten děda ve svém bunkru (míněn Putin – pozn. red.) se očividně tolik všeho bojí, že jednoduše roztrhal trestní zákoník a vyhodil ho do koše. Toto je nejvyšší možná úroveň bezpráví,“prohlásil sám Navalnyj při zahájení procesu.
Kritika úředních postupů se dotkla zejména podmínek soudu, který se konal přímo na policejní stanici, což je podle řady expertů na ruské právo sice neobvyklé, ale ne nezákonné. Policie nicméně dlouhou dobu odmítala pustit k Navalnému jeho obhájkyni, která se navíc o procesu prý dozvěděla doslova minutu před jeho zahájením.
Slepá ulička?
Několikadenní aresty nejsou pro Navalného ničím novým. V posledních letech je to velmi častý trest, kterého se mu dostává mimo jiné například za účast nebo organizaci nepovolených demonstrací. Úřady v boji s opozičníkem vyčerpaly prakticky všechny možné nástroje – od domácího věznění přes pokuty po zablokování bankovních účtů. Reálnému tvrdému trestu jako u některých jiných zástupců opozice se však v případě Navalného doposud vyhýbaly.
Takový scénář se totiž v současnosti Moskvě nemusí vyplatit. Popularita Navalného zejména mezi mladými Rusy roste. A i když jeho stoupenci netvoří většinu ruské společnosti, rozhodně se nedají nazývat zanedbatelnou politickou silou. Jedním příkladem za všechny je takzvané protestní hlasování, které před dvěma lety zavařilo vládní straně Jednotné Rusko při komunálních volbách nejen v Moskvě, ale i v řadě jiných regionálních center.
Zahraniční i domácí média přitom už nyní v souvislosti s ohlášením dalších vyšetřování vůči Navalnému mluví o jakémsi ruském Nelsonu Mandelovi, což naznačuje, že s případným dlouhodobým vězněním by jeho obliba mohla ještě vyrůst. Riziko masových protestů v případě tvrdých trestů je už teď vysoké. Riskantní je pro vládu ale i jeho setrvání na svobodě, a to zejména kvůli letošním volbám do parlamentu, v nichž si Putinova strana dala za cíl získat dvě třetiny křesel. Takové ambice jsou ovšem vzhledem k rekordnímu propadu její podpory i bez Navalného téměř nereálné.
V Tunisu a dalších městech v zemi pokračovaly třetí noc nepokoje, i když od 16:00 hodin kvůli koronaviru platí zákaz vycházení. Noční nepokoje byly hlášeny nejen z metropole, ale i ze Súsy, Mahdíje, Munastíru, Bizerty a dalších míst. Policie oznámila, že zadrženo bylo kolem 1 000 lidí. Lidé se sešli i v Manzal Bú Zajánu poblíž středotuniského města Sídí Bú Zíd, kde se na konci roku 2010 upálil prodavač ovoce a jeho čin rozpoutal pozdější politické protesty. Tunisko, kde před deseti lety začala vlna protivládního odporu, která pak zasáhla další arabské země, se stále potýká s vážnými hospodářskými problémy. Ceny zboží tam rychle rostou a třetina mladých lidí je nezaměstnaná. (ČTK)