Dvacátý Čech v bráně NHL: Jedním zápasem to nekončí
Uvedl se náramně. Historicky dvacátý český brankář v NHL Vítek Vaněček dovedl o víkendu svůj tým Washington Capitals při premiéře k vítězství 2:1 nad Buffalo Sabres. „Na ten zápas nikdy nezapomenu. Nikdy,“vykládá čerstvě pětadvacetiletý pohodář pro MF DNES.
Utkvěla vám vítězná premiéra v hlavě?
Možná si to pořád neuvědomuju. Jsem už takový: když začne sezona, nezajímá mě nic jiného než hokej. Asi to docením, až skončí sezona, třeba si na to vzpomenu v Česku. Teď na to ale nemůžu myslet.
Dočkal jste se tradičního křtu, spoluhráč Tom Wilson vám napatlal holicí pěnu na obličej. Zaskočil vás?
Viděl jsem, jak chodí poblíž mě. Něco jsem tušil, ale soustředil jsem se na rozhovor s novináři. Naštěstí mě těsně předtím podržel za rameno, abych neucukl, takže jsem stihl aspoň zavřít oči. Všechny jsme pobavili, co? Mně ten den rozhodně zpestřil, udělal mi radost!
Nabitý program vám dává naději, že do brány brzy půjdete znovu.
Vůbec by nebylo špatné se střídat! Před sezonou jsem počítal s tím, že dostat se do brány bude o dost těžší, protože tu měl být Švéd Lundqvist. Bohužel se stalo, co se stalo.
Ano, Lundqvist podstoupil operaci srdce a v sezoně si nezachytá.
Moc doufám, že operace dopadla dobře. Co čtu, tak ano. Nikomu bych nic takového nepřál.
Stihl jste se s ním potkat?
Nestihl, seznámili mě s ním přes Zoom Call, kde byli všichni brankáři i naši trenéři. Tam jsme si povídali, je to hodný chlapík. Říkali jsme si, jak trénujeme, jestli jsme zdraví...
O brankoviště se dělíte s třiadvacetiletým Rusem Iljou Samsonovem. Stále platí, že si lidsky rozumíte?
Jasně, on je výborný. Pomáháme si, povzbuzujeme se v komerčních přestávkách, funguje nám to. Vím, že ho Capitals budou nasazovat, protože je dobrý, tak nás beru jako tým.
Nesnaží se vás klub držet od sebe, abyste se náhodou oba nenakazili?
Že bychom seděli u večeře záměrně u jiných stolů, to ne, ale i tak se moc nevídáme. Na tripech musí mít každý hráč svůj pokoj, každý většinou odpočívá a nikam ani moc nechodí.
Pravidla jsou přísná, že?
Život je jiný, maximálně se jdeme na pět minut nadechnout čerstvého vzduchu, nepotkáváme žádné lidi. Nepočítám moc ani s tím, že by tuhle sezonu dorazila rodina.
Ve Washingtonu bydlíte kde?
Na hotelu. Klub mi zatím neřekl, ať si hledám bydlení, ale ono to je vlastně jedno. Bydlím v takovém apartmánu, mám tam kuchyň i obývák.
Jak na vás působí nový kouč Peter Laviolette?
Jako výborný trenér. Myslím, že jsme si sedli, může nás dotáhnout daleko. Sami dva jsme se moc nebavili, ale vypadá sympaticky. Vím jen, že nesmím přestat bojovat, jedním zápasem to nekončí.
Jaké překvapení pro vás bylo, když se k týmu připojil slovenský bek Zdeno Chára?
Měl jsem velkou radost! Nějaká ta léta už v NHL hraje, všem nám může předat zkušenosti – ty životní i hokejové. Udělal na mě skvělý dojem.