Vaněčkova premiéra v NHL
Premiéry brankářů v NHL. Crha se zapsal do dějin. Hašek chytal ve výstroji, kterou si sám koupil. Hrdiny nyní následuje Vaněček.
4 góly dostal Tomáš Vokoun v premiéře. Nejvíc z českých brankářů.
31 střel
Vposvátné hale Maple Leaf Gardens zněly varhany. Na střídačce domácích si dlouhán s číslem 31 na zádech spěšně nasadil červeno-modro-bílou masku, navlékl si vyrážečku a lapačku.
Jiří Crha se postavil na lavičku, chytil se mantinelu a otevřenými dvířky vstoupil na led.
Historická chvíle nastala v sobotu 16. února 1980, těsně před polovinou utkání Toronto–Hartford.
Curt Ridley si při běžném zákroku za stavu 2:2 poranil ruku a posmutněle opouštěl scénu. Místo něj za aplausu diváků nastoupil první český gólman v NHL, první brankářský uprchlík zpoza železné opony.
„Teď se ukáže, co v něm vězí,“pravil komentátor ikonického televizního pořadu Hockey Night in Canada na stanici CBC.
Crha v devětadvaceti premiéru zvládl. Čelil třeba legendárnímu Gordiemu Howeovi. Pustil jedinou střelu z devatenácti. Leafs zdolali Whalers 5:3.
Pod tíhou okamžiku
Minulý týden, o necelých 31 let později, se v nejslavnější lize v bráně objevil dvacátý Čech.
Vítek Vaněček z Washingtonu předvedl, co se čísel týče, druhý nejlepší debut mezi krajany, když při výhře 2:1 zneškodnil 30 ran borců z Buffalo Sabres. „Nikdy na ten zápas nezapomenu. Nikdy,“řekl.
Pouze Michal Neuvirth, též v dresu Washington Capitals, si při svém úvodním startu v únoru 2009 vedl o maličko lépe – k vítězství 5:1 přispěl v Tampě 31 zákroky.
Ne každému se však vstup do NHL podařil podle představ. Není divu. Na prahu neznáma s mladým člověkem cloumá tréma. Plní se mu dětský sen, čímž se však nesmí nechat omámit. Potřebuje se pekelně soustředit. Každičká chyba je tak viditelná.
Crha patří k těsné většině (11 z 20) českých gólmanů, kteří poprvé naskočili v průběhu střetnutí. Náhle. Bez varování.
Než se došoural do brankoviště, přivítal ho na kluzišti švédský idol Börje Salming, štěstí mu popřál obávaný bitkař Tiger Williams.
Osud jím náhle smýkl do svízelné situace. On však nebyl ledajaký zelenáč.
Mohl se opřít o zkušenosti z reprezentace. Obstál při severoamerickém turné pardubické Tesly. Na zámořský styl si zvykl na farmě, kde zářil.
I proto pevně čapl šanci a na rok a čtvrt se v Torontu stal jedničkou.
V NHL na něj navázal až 6. listopadu 1990 štíhlý chlapík, který se na něj v Pardubicích chodil dívat jako kluk. Dominik Hašek.
V knize Chytám svůj život líčí, že první sezonu za oceánem odehrál v sériové výstroji, kterou si na náklady klubu koupil v obchodě se sportovními potřebami.
Nastoupil v ní v další věhlasné budově Chicago Stadium do partie místních Blackhawks proti Hartfordu (stejně jako Crha). Napočítali mu 28 zásahů, jimiž se zasloužil o remízu 1:1. Překonal ho jenom Pat Verbeek po asistencích Rona Francise a Roberta Holíka.
„Dominik byl fantastický,“velebil jej kouč Mike Keenan. Hašek svůj výkon hodnotil spíš jako dobrý. Další příležitosti dostával zřídka, dlouho trčel v nižší IHL. Hvězdou se stal až o tři roky později v Buffalu.
S jediným obdrženým gólem načal svou kariéru ještě Roman Turek. Dallas i díky němu na podzim 1996 uloupil dva body v calgarském Saddledome po výsledku 3:1.
Habán z Budějovic zastavil například dvě střely Roberta Reichela, svého kamaráda a parťáka ze zlatého šampionátu ve Vídni.
chytil Michal Neuvirth v prvním utkání NHL. Nejvíc z krajanů.
18 minut a 28 vteřin chytal Roman Will v NHL. Nejméně z Čechů.
Temný večer pro Vokouna
Start číslo 1. Triumf. Zarámovaný puk. Nádherné vzpomínky. Z čítankového křtu se v únoru 2013 radoval rovněž dvacetiletý Petr Mrázek.
„Nikdy nejsem nervózní. Užil jsem si každou minutu. Cítím se neuvěřitelně. Jsem tak šťastný,“vykládal reportérům poté, co Detroit přemohl v St. Louis tamní Blues 5:1.
Někteří pánové by své začátky nejraději vymazali z paměti. Milan Hnilička v uniformě New York Rangers v říjnu 1999 nahradil kolegu Kirka McLeana, když se rozparádění hosté z Pittsburghu v Madison Square Garden ve 13. minutě utrhli na 0:3.
V brance vydržel jen do druhé přestávky, neb ho golfákem od modré čáry překonal Jaromír Jágr a vzápětí Hnilička inkasoval na 1:5.
Ještě temnější premiéru si protrpěl Tomáš Vokoun v týmu Montreal Canadiens v únoru 1997.
Při prvním ze svých 700 zápasů v NHL udělal po dvaceti vteřinách u zadního hrazení hrubku, po níž skóroval Mikael Renberg.
Statný Švéd s Erikem Lindrosem a Johnem LeClairem, svými kumpány z „Legie zkázy“, se v úvodní třetině zasloužili ještě o tři trefy Philadelphie. Kouč Mario Tremblay zdrceného zelenáče posadil, načež už si Vokoun v Montrealu ani neškrtl.
Rozjel se až na další štaci v Nashvillu.
Hrdina poslední vteřiny
Vlídné přijetí v soutěži nebylo dopřáno ani Danu Vladařovi, jenž jako jediný z krajanů debutoval v play off. Nástup za stavu 1:4 z pohledu matného Bostonu. Tři góly z dvanácti ran. Výprask od Tampy 1:7.
Vladař si po loňské pohromě zatím nemohl spravit chuť. Ve třiadvaceti však nemusí klesat na mysli, jak ukazuje i Vokounův příběh.
Ojedinělý je případ Marka Langhamera, jenž ve dvou záskocích za Arizonu v roce 2017 odsloužil pouze 45 minut. Nicméně v nich udržel úspěšnost 94,4 procenta. A v poslední vteřině premiéry fantastickým máchnutím lapačkou uhájil vítězství nad Anaheimem 3:2. Takže smí být pyšný nejen na to, že patří na seznam dvaceti Čechů, kteří chytali v NHL.