Trump nakonec přemazal, co za čtyři roky dosáhl
Amerika měla dva prezidenty. Ten první byl líčen jako mediální padouch, což překrylo věci, jichž dosáhl ten druhý. Pak přišel kolaps
Jeho chování přemazalo to, čeho dosáhl. Vlastně víc: na konci to všechno dokonce zdiskreditoval. Poslední čtyři roky měla Amerika ve skutečnosti dva prezidenty. Jeden byl totální idiot, fašista, sexista, rasista, ruský slouha a vůbec zemský škůdce. Jmenoval se Donald Trump a takhle ho popisovala americká média, od nichž to přebíral svět. Když nastupoval, psalo se, že akciový trh se zhroutí, Trump spustí válku s Íránem, KLDR, Venezuelou a možná s Čínou. S Ruskem ne, protože ve skutečnosti bude USA řídit Putin tím, že ho vydírá. NATO se rozpadne, potraty budou ilegální, zastánci bílé nadvlády ovládnou města. Ten druhý prezident udělal Američany nejbohatší za celé desítky let mimo jiné tím, že zastavil obamovskou stagnaci. Historicky nejlépe se za něj měli i černoši. Byl prvním prezidentem od roku 1945, který nezahájil žádnou válku. Zrušil či předělal nevýhodné dohody včetně těch s Íránem a Čínou, kterou navíc odhalil jako hrozbu číslo jedna. Zničil Islámský stát. Dosáhl průlomu na Blízkém východě a NATO je silnější, než bylo, protože přinutil Evropany vystoupit z kupé a také tlačit. Zastavil nelegální migraci, ale hlavně ukázal, že existuje Amerika tvrdě pracujících chudáků, jejichž města se rozpadají, protože se na ně elita vykašlala, jelikož se jim pro jejich elegantní řeči o úžasné budoucnosti nehodili.
Přesto odchází aspoň podle průzkumů jako nejhorší prezident všech dob, takřka pučista a muž, který za čtyři roky prohrál Bílý dům, Sněmovnu reprezentantů i Senát. Je to takový vyvrhel, že mu New York zrušil i smlouvu na provozování kolotoče. A tak to i zůstane, protože historii píšou vítězové a jejich média. Nedopustí, aby ten cejch šel sundat.
Pod nepřátelskou palbou
Málokdo by tehdy vsadil na to, že by mohl v listopadu prohrát volby. Dominoval Americe, přestože od začátku byl pod takovou nepřátelskou palbou, jako nebyli jeho poslední předchůdci dohromady.
Nabývalo to absurdních rozměrů. Nedávno tisk dělal z izraelsko-arabského průlomu, v němž se psala historie, bezvýznamnou epizodu.
Když se podařilo zabít vůdce Islámského státu, Washington Post ho bagatelizoval jako „prostého islámského vědce“. Když Trump oznámil, že Islámský stát byl zničen a padla jeho poslední bašta, média soutěžila ve vysvětlování, jak moc opět lže, protože buňky a duch budou fungovat dál. Každý útok osamělých radikálů či skupin, které si chtěly zajistit pozornost tím, že se přihlásily k IS, byl zveličován jako důkaz. Ale podle této logiky by ještě neskončila ani druhá světová válka.
Trump dominoval Americe i proto, že média a demokraté jím byli posedlí. Byla to past poražených a on jim do ní hloupě vlezl: jeho ješitnost a ego z něj udělaly prezidenta, který reaguje na pavlačové invektivy trhovkyň jejich stylem. Nejenže ho to snižovalo – tohle ani nešlo uboxovat. Ale on očividně nemohl odolat.
Jeho prezidentství, to byly čtyři roky v ostřelovaném hradě. Russiagate,
tedy nesmysl o jeho spolčení s Putinem, který mu zajistí vítězství a on mu za to bude sloužit, je metaforou všeho. Spousta lidí tomu ale dodnes věří, přestože to bylo jedno z mnoha alibi, které si zkonstruovali demokraté, aby zdůvodnili svoji prohru jako úchylku dějin, jíž pomohlo spiknutí.
Podobně bude mít v dějinách zaneseno, že za něj ožili sexisté, rasisté a fašisté, ale velkým dílem to bylo tak, že je naopak aktivizovali jeho odpůrci, kteří tyhle nálepky nutili od počátku Trumpovi, aby proti němu měli pořádný klacek.
Americké kulturní válčení se tak rozjelo naplno. V ovzduší konspirací nakonec Trump zřejmě opravdu uvěřil, že mu ukradli volby, i když člověk by u něj nedal nic za to, že to byl jen trik. Píárově to bylo Waterloo vrcholící ztečí Kongresu a uraženou absencí na dnešní Bidenově inauguraci. Cynicky
řečeno, ideální by pro Trumpa bylo, kdyby před rokem zemřel po návštěvě prvního amerického nakaženého koronavirem. Po pár letech by čas jeho obraz vylepšil, jako to bylo u Nixona.
Odchod zadem
Ale realita šla jinudy a covid jej zničil jinak. Protože virus zabíjel ekonomiku, jeho volební atomovku, tvářil se, že tak nějak neexistuje. Jako podnikatel prokázal překvapující neschopnost krizového řízení, do něhož patří i předstírání činorodosti, jako člověk projevil nečekaný nedostatek empatie vůči Americe a jako nepolitik nepochopil, že k politice patří i divadlo při konejšivých projevech k národu. Dostal se do klinče, z něhož už se nevyprostil a ještě se v něm víc zaklesl. Výsledkem je, že dnes odešel zadem.