Pražané se méně hýbou, více jedí a tloustnou
Najdete nás i na Facebooku facebook.com/PrahaDnes Individuálnímu sportování doma a běhání v parku nic nebrání. Lidé v metropoli přesto tloustnou a může za to také home office. Lenoši si zadělávají na civilizační choroby i těžší průběh covidu.
Lidé průměrně za každý den ujdou o 35 procent méně kroků. Menší energetické výdaje jdou přitom podle obezitologa Martina Matoulka z Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) ruku v ruce s větším přísunem jídla.
„Mírně vzrostla spotřeba sacharidů i spotřeba alkoholu v domácích podmínkách. Přesto nejspíš celková spotřeba klesla. Projevily se totiž zavřené restaurace a údaje spotřeby za hlavní město jsou ještě příznivější díky tomu, že v metropoli ubyli turisté, kteří z velké části přijížděli konzumovat právě alkohol,“vysvětluje obezitolog Matoulek. Podle něj nebývá výjimkou, že lidé přibrali několik kilogramů během jarního i podzimního lockdownu.
Přesné údaje o tom, jaký byl minulý rok pohledem zdraví či obezity, Ústav zdravotních informací a statistiky (ÚZIS) zatím nemá. „Čekáme, až nám všechna data nahlásí zdravotní pojišťovny. To bude až na jaře. Teprve potom bude prostor pro nějakou zevrubnou analýzu. V České republice však byl velký počet obézních i před covidem a home officem. Mnoho lidí také mělo již dříve problémy s metabolickým syndromem. Ve srovnání
PRAHA
s Evropou jednoduše nestárneme zdravě,“vysvětluje ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
Špatný životní styl a obezita jsou podle Matoulka přímou vstupenkou k vážnému průběhu nemoci covid-19. „Existují data, podle kterých, pokud má pacient s nadváhou covid, je pravděpodobnost, že se dostane do nemocnice, asi dvojnásobná. Na jednotce intenzivní péče pak má takový pacient až dvaapůlkrát větší pravděpodobnost, že zemře,“vysvětluje obezitolog Matoulek.
Podle něj si lidé s nadváhou tento problém uvědomují, ale rozhodně jim nedoporučuje nějakou radikální dietu, protože ta by mohla vést k oslabení imunity. „Pak je i mnohem větší pravděpodobnost nákazy respiračním onemocněním, v tuto chvíli proto spíš doporučuji, aby nějak zapracovali na své zdatnosti, ta pak snižuje strach. Ten mají lidé s nadváhou i kvůli tomu, že jim jejich okolí připomíná, jak jsou rizikoví. Obavy si pak většinou kompenzují tím, že si udělají dobře jídlem,“popisuje obezitolog bludný kruh, do kterého se mohou někteří lidé dostat. Důrazně proto doporučuje spíše chození na vycházky. Jídlo a pití láká, protože jde o rychlý únik, a naopak s jakoukoli formou pohybu je to složitější. Jedná se totiž o formu pomalého úniku.
Kdo chce, tak sportuje
I když jsou uzavřená fitness a omezené možnosti mají například kolektivní sporty, podle trenérky běhu a jógy Heleny McAlorum si cestu ke sportu každý, kdo má opravdový zájem, najde i za současné situace. „Online teď jógu neučím, ale kdo chce sportovat, tak bude sportovat i teď. Lidé ve městech to nyní mají horší, protože mnozí z nich jsou zvyklí na pohyb uvnitř,“vysvětluje trenérka. Vstupenkou k horšímu životnímu stylu
Procházka se psem nebo bez podle ní může být i to, že se řada lidí nedonutí ke sportování venku kvůli současnému počasí – v tomto směru byla mnohem lepší situace na jaře, kdy venkovním aktivitám počasí lépe nahrávalo. Problém má také řada příležitostných sportovců, kteří docházeli na různá organizovaná cvičení a tréninky, protože se sami od sebe k aktivitě moc nedokážou donutit. „Mám mnoho kamarádů, rekreačních sportovců, kteří teď sedí doma. Hodně záleží i na tom, jak silnou má kdo vůli. Existuje mnoho sportu online a cvičit doma lze,“říká McAlorum.
Jedním s příkladů, jak je možné skloubit práci se sportem, je přednosta z kardiocentra z pražského
Řada lidí z města je zvyklá spíše na pohyb uvnitř.
IKEM Jan Pirk. Například toto pondělí před zákrokem, při kterém provedl transplantaci, uběhl pět kilometrů. „Na jaře jsem prodělal covid, takže jsem nemohl sportovat a měl jsem asi měsíční nucenou pauzu,“vysvětluje lékař. A upozorňuje na skutečnost, že různá omezení trvají navzdory přerušením už téměř rok. „Nedostatek pohybu sice nevyvolá rovnou infarkt, tloustnutím si ale zaděláváme na civilizační choroby. Za nejhorší považuji to, že řada lidí dokonce může ztratit potřebu sportovat. Jako velký problém teď v souvislosti s distanční výukou vnímám, že dětem ukazujeme, že počítač je to nejlepší, co může být. Podle mého názoru je zrovna toto doslova zločin na dětech,“dodává Pirk.