Biden, šťastný muž s pokrokáři v zádech
Biden, šťastný muž s pokrokáři v zádech – právě ti budou gordickým uzlem jeho prezidentství
Joe Biden je šťastný muž, který má přesto i velký problém. Šťastný je proto, že přišel do Bílého domu v ideální době. Epidemie koronaviru, která zatím pozabíjela na čtyři sta tisíc Američanů a srazila do kolen ekonomiku, má už světlo na konci tunelu.
Problém je v tom, že bude mít v zádech pokrokáře z vlastní strany, kteří vidí šanci předělat Spojené státy po svém a od podlahy.
Vakcíny, na jejichž vývoj agresivně tlačil jeho předchůdce Donald Trump, takže byly vyvinuty v rekordní době, se už rozvážejí napříč Amerikou. Pokud vše vyjde podle předpokladů, v červenci by se země mohla zase dostávat do kondice. Ekonomika by rychle naskočila, jako to předvedla loni v létě, než ji přišlápla druhá vlna.
Biden by tak měl jistý zářez do historie jako spasitel, který zastavil epidemii a postavil zemi opět na nohy.
Jestliže očkování zabere, bude Biden i s běžnými instrukcemi typu „noste roušky“vypadat jako vůdce, jenž to zvládl a věděl, kudy na to. Skoro jako znamení osudu vypadá zpráva z předvečera jeho inaugurace, že počty nakažených v USA už týden klesají.
Připomíná to rok 1993, kdy nastupoval mladý Bill Clinton.
Georgi Bushovi staršímu podrazila nohy ekonomická krize, ale náhoda, ten mafioso dějin, to zařídila tak, že ještě před jeho odchodem už hospodářství zase chytilo dech, takže Clinton se pohodlně stal prezidentem bohatých 90. let.
Amerika měla Bushe plné zuby, takže nakrátko zavládla spokojenost a optimismus: podobně i teď se situace navenek uklidní, protože média a celebrity ze sociálních sítí budou Bidena šetřit a nepovedou s ním každodenní vzájemnou válku jako s Trumpem.
Ale to neznamená, že vše půjde hladce. Amerika je po volbách rozdělena jako před nimi. To základní se tedy nezměnilo.
Pokrokáři to chtějí dotáhnout
Pokud někdo čeká, že Biden mávne kouzelnou hůlkou, zapudí Trumpa a ukončí rozdělení země, plete se. Trumpovo zvolení nevyvolalo polarizaci, jak se alibisticky říká. Naopak bylo důsledkem polarizace. Stejně tak Trumpova neortodoxní osobnost nebyla sama o sobě tím, co vyšroubovalo politickou a společenskou válku. Jeho politika ohledně imigrace, daní či Blízkého východu byla na republikánské poměry docela konvenční. Jak napsal známý komentátor Michael Goodwin, vyhrocení vedoucí až k ochotě použít násilí vnesla extrémní hnutí odporu vůči Trumpovi a „trumpismu“.
Trump mizí, jeho republikáni zůstávají, takže leví radikálové nepovažují věc za uzavřenou. Chtějí druhé kolo, které má vyčistit Ameriku. Vznikají černé listiny, kongresmanovi, jenž byl s Trumpem, nakladatelství zrušilo vydání knihy, byznysový magazín Forbes varuje firmy před přijetím kohokoliv, kdo pracoval v Bílém domě, komentátor New
York Times prohlásí, že miliony Trumpových voličů je třeba přeprogramovat.
Jak včera napsal Wall Street Journal, cílem pokrokářů je použít vládu jako beranidlo, s nímž předělají Ameriku. „Progresivisté v Kongresu hecovaní demokratickými médii a Silicon Valley vidí porážku Donalda Trumpa jako předehru k zajištění nové úrovně vládní kontroly nad ekonomickou a kulturní dominancí nad společností.“
Zatímco Washington včera hlídalo 25 000 gardistů prověřených FBI, aby se o něco nepokusila krajní pravice, ve skutečnosti hlavní Bidenův domácí problém bude kupodivu ukočírování vlastní krajní levice.
Ta je v ráži, a tak se pokusí přesvědčit nového prezidenta, že má mandát, aby předělal Ameriku po jejich. Ale on ho nemá a ví to.
„Nepřišel silný mandát“
Krajina po bitvě totiž vypadá následovně: Biden vyhrál na počet volitelů 306:232, úplně stejně jako před čtyřmi lety Trump, který tomu říkal zdrcující vítězství. Ale Bidenova
výhra úplně stejně jako ta Trumpova stála na vratké sérii velmi těsných vítězství v klíčových státech, kde to tehdy i nyní klidně mohlo dopadnout i naopak. To není ozvěna Trumpových výkřiků o ukradených volbách. Jde o to, že taková je křehká realita, na níž musí Biden stavět. Do toho mají demokraté nejmenší většinu ve Sněmovně reprezentantů za sto padesát let. V Senátu se jim zázrakem a jen díky Trumpovi podařilo získat většinu o jeden hlas.
Plyne z toho důležitá věc. Listopadové volby jsou brány hlavně jako prezidentské. Jasně vyhrál Biden. Ale v kongresových volbách, které se ten den rovněž konaly, ho demokraté nekopírovali. Spíš to byla plichta.
Jak napsal deník New York Times: „Všeobecné zapuzení Trumpa a republikánů, v něž demokraté věřili, se nekonalo... Nepřišel silný mandát. Naopak, s novým prezidentem se jen málo vychýlila rovnováha moci.“
Prezident Biden to ví. Je to realista, vždy politik středu, který nikdy nemiloval extrémy. Opakovaně
říkal, že má tři základní úkoly: covid, ekonomiku a smiřování země.
Otázka je, jestli mu to pokrokáři budou chtít dovolit. Jsou silnější než kdykoliv předtím. To, že se neozývali, když se Biden v kampani tiše distancoval od jejich posvátných fantazií, jako je sebrání peněz policii, nový zelený úděl či zdravotní pojištění pro všechny, ještě moc neznamená. Tehdy by to ohrozilo společný cíl, sesazení Trumpa, ale teď se karty rozdávají znovu. Taky je otázka, kolik energie bude mít osmasedmdesátiletý prezident, aby jim vzdoroval.
Biden, obránce republikánů?
Má varování prožité na vlastní kůži: jak píše Wall Street Journal, když uprostřed ekonomické krize nastoupil s Barackem Obamou do Bílého domu, Obama se místo ekonomiky brzy nadšeně vrhl na vylepšování Ameriky a začal se zdravotnictvím. Nejenže se to nepovedlo: obecným výsledkem byla celková stagnace. Jenže tehdy bylo progresivistické křídlo demokratů nesrovnatelně slabší, dnešní hvězdy Bernie Sanders či Elizabeth Warrenová neměly váhu a „Alexandria Ocasio-Cortezová nebyla stará ani na to, aby si mohla koupit pivo“.
Biden říká, že chce léčit zemi, a jistě to myslí vážně. Nakonec se může stát, že kvůli tomu bude muset bojovat s touhou pokrokářů trestat trumpisty, psát černé listiny a cenzurovat to, co není v souladu s jejich jedinou pravdou.
Nakonec se paradoxně může stát i to, že republikáni v něm kvůli tomu najdou spojence v nouzi. Bylo by to vzájemně prospěšné, protože tím, že bude držet na uzdě své pokrokáře, zklidní se i pravice. To by byl okolnostmi vynucený majstrštyk.
Pokrokáři vidí šanci předělat USA po svém a od podlahy. A to bude problém.