Merkelová a válka o její dědictví

Novým předsedou německé vládní CDU se v sobotu stal premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet. Stane se i příštím kancléřem? A do jaké míry bude jen klonem Angely Merkelové?

Komentátoři se po zvolení nového předsedy CDU lišili jen v tom, jestli je Armin Laschet klon, nebo jen mutant Angely Merkelové, tedy totožný s ní, nebo nepatrně odlišný. Tyto soudy jsou povrchní a předčasné zároveň, protože přehlížejí řadu nezodpovězených otázek. Zaprvé komentátoři předstírají, že se nemusíme ptát, jak silný bude příští kancléř. Jestliže se totiž prosadí nadnárodní mocenský kartel, který již skoro rok ovlivňuje politiku všech západních zemí, bude se kterýkoli kancléř podobat spíš korouhvičce než mocnému státníkovi s vlastním profilem. Jelikož věřím, že se to nestane, mohu si položit druhou otázku. Bude Laschet letos v září vůbec kandidovat?

Silný konkurent je totiž Markus Söder ze sesterské strany CSU. Ve jménu boje proti koroně zavedl v Bavorsku nejostřejší omezení svobody občanů v Německu, což se mimochodem neodrazilo v poklesu počtů nemocných a zemřelých v této zemi. Laschet je ve srovnání se Söderem skoro anarchista. Pozornost vzbudila loni na jaře jeho fotografie, na které má roušku pod nosem. Laschet jistě není rebelant, ale mnohem pohodovější nátura než Söder.

Ten si udržuje silnou pozici proto, že neinformovaným a postrašeným lidem nevadí omezení svobody, a také proto, že mu drží palce Merkelová. Jestli totiž někdo opravdu chce do písmene napodobovat nebo i trumfnout její politiku, je to právě bavorský premiér.

Druhý možný konkurent o kancléřství je Friedrich Merz, kterého Merkelová před mnoha lety vyštípala z vedení CDU, ale on se nedávno vrátil, aby ji podědil. Při volbě předsedy skončil druhý za Laschetem s výsledkem jen o 12 procent horším. Merz je pozoruhodný tím, že až do návratu k politice zastával vysokou pozici v Black Rock, gigantickém americkém fondu privátního kapitálu. Je těžko představitelné, že by tato firma nebyla v kontaktu s nadnárodním mocenským kartelem, který jsem zmínil v úvodu. Takže si lze spočítat, jaké šance na kandidaturu Merz má. Sympatické na něm je snad to, že by ideologicky udělal z CDU stranu, která je opět odlišitelná od sociální demokracie a Zelených.

Kancléřčin klon končí

Celkem vzato by byl Laschet pro Německo, ale i pro nás lepší volba než kterýkoliv z jeho konkurentů. Jak to dopadne, dozvíme se zhruba v dubnu, kdy CDU/CSU určí společného kandidáta do zářijových voleb. Bude-li jím Laschet a na podzim vykouzlí vládní koalici, pak je vyloučeno, aby pokračoval jako klon či mutant Merkelové.

Ještě jsme totiž neprobrali fakta, která komentátoři přehlédli. Tedy zatřetí: osoba s dispozicemi Merkelové se rodí jednou za století, k tomu není co dodat. A začtvrté: šestnáct let merkelovského „neřešení“eurokrize, migrace, penzijní, daňové, energetické a infrastrukturální politiky přineslo bohatou úrodu neodvratných katastrof.

Po letech promarněných tím, že šlo vždy jen o to, aby kancléřka zůstala co nejdéle kancléřkou, nebude mít její nástupce kde brát, aby mohl pokračovat v její politice němého uhýbaní nepohodlným opatřením. Musí se postarat o všechny ty prošlé směnky z její éry. Co si budoucí kancléř počne třeba s potlačenými bankroty německých firem všech velikostí a s jejich osazenstvem, které čeká nezaměstnanost? Tím spíše, že situaci zkomplikuje agonie globalizace a nadcházející světová finanční krize.

K pokračování éry Merkelové nedojde zapáté ani proto, že její nástupce bude muset nově definovat styl vládnutí. Pro udržení moci sloužily Merkelové velké koalice, které posilovaly její sklon hrát na čas a hledat polovičatá řešení. Povrchní nebo ideologicky zaslepení komentátoři to vydávali za státnické umění. Že prý provedla Německo všemi krizemi minulých let. Tomu ale opravdu mnoho nenasvědčuje a budoucí kancléř to zažije na vlastní kůži, až bude dělat radikální rozhodnutí. On a s ním celá země se přesvědčí o tom, že krize minulých let nejsou historické trofeje v korunním sále, nýbrž solidní sbírka Damoklových mečů na prodřených hedvábných vláknech.

Nejenom vládnutí bude rychlejší a dramatičtější, již samo sestavení vlády nebude procházkou rozkvetlým sadem. Z dnešního hlediska je nepravděpodobné, že i další vláda bude velká koalice dvou stran. A také proto nebude zašesté možné pokračovat v merkelovském oscilování mezi nečinností a ústupem. Lze spíše očekávat, že na podzim CDU mírně ztratí, SPD dále zeslábne a možná se odporoučí pod pět procent, naopak AfD hlasy získá stejně jako FDP. Zelení sice zůstanou silní, ale ne tak, aby to stačilo na většinu s CDU/CSU. Představitelná je tedy koalice CDU/CSU se Zelenými a FDP. Myslitelná je ale také spoluvláda Laschetovy strany s AfD a FDP. Ale do září je ještě daleko.

Pokračování éry Merkelové není možné zasedmé ani proto, že Laschet působí oproti studeně číhavé kancléřce lidsky. Je pravým synem Porýní, které rodí víno, karneval a družnost. Laschet má pozitivní charakter, umí kompromisy, a i když se nezdá, je energičtější než ona a nečeká, až věci vyhnijí. Tyto vlastnosti dosud probleskovaly jen občas. Vystupoval spíš jako mazaný a názorově bezbarvý taktik. Může ale jít o mimikry velmi užitečné pod Merkelovou, která vyprofilované osobnosti nemohla vystát. A proto se může ukázat, že umí víc než kompromisy, spravovat, lavírovat, uhýbat a čekat. Když se totiž Laschet stane kancléřem, bude se muset chovat zcela jinak než jeho předchůdkyně.

Laschet dosud vystupoval spíš jako mazaný, názorově bezbarvý taktik. Může ale jít o mimikry.