Proč se v Trikolóře perou

Diář Petra Koláře, reportéra MF DNES

● Než v polovině roku 2019 vznikla strana Václava Klause mladšího Trikolóra, vyřkl jeden z jeho blízkých spolupracovníků pozoruhodnou předpověď. „Vašek má velký politický talent. Pokud to uchopí správně, může dokázat velké věci. Ale stejně tak má schopnosti všechno to úplně podělat.“Po půldruhém roce se zatím zdá, že se z oné předpovědi naplní spíš její druhá část.

Trikolóra hnutí občanů Václava Klause mladšího získala loni na podzim v krajských volbách pouhá dvě a půl procenta hlasů, o senátorském křesle si její kandidáti mohli také nechat leda zdát.

Následně začali prskat někteří regionální politici Trikolóry. Někteří z nich byli buď vyhozeni, nebo odešli sami. Podobně jako lídryně krajské kandidátky v Jihočeském kraji a někdejší mluvčí strany Ivana Kerlesová. Dnes někteří z nich píší dopisy, že by měl Václav Klaus mladší odstoupit z postu předsedy strany. Protože silou prosazuje vlastní lidi do čela kandidátek pro volby do Sněmovny (poslaneckou přeběhlici z SPD Terezu Hyťhovou v Ústeckém kraji) nebo chce do programu každé čtyři roky referendum o vystoupení z Evropské unie.

Jak vnitřní spory a žabomyší války v Trikolóře dopadnou, je vcelku irelevantní. Zdá se, že bez ohledu na ně už je projekt víceméně odepsaný a bez šancí na úspěch. Důvodů je několik.

Zaprvé osobnost samotného Václava Klause, který je pro určitý segment společnosti tahákem na voliče, ale rozhodně není příliš týmovým hráčem.

S tím možná souvisí i neschopnost domluvy se známými osobnostmi, o kterých se v souvislosti s Trikolórou mluvilo v počátcích. Typu Jana Pirka, Markéty Šichtařové a dalších.

Zatřetí pak jistý nesoulad s Václavem Klausem starším, kterého se jeho syn od počátku snažil od projektu co nejvíc odsunout, aby se mu do toho nepletl.

Začtvrté přibírání kohokoli, kdo šel zrovna kolem. V řadě krajů tak vznikly dvě i více proti sobě vzájemně bojujících partiček, což celku nemůže pomoci.

Zapáté ideologické manévry. Zatímco zpočátku měla být hlavním soupeřem Klausova bývalá strana ODS v boji o pravicové konzervativní voliče, vrhla se postupem času Trikolóra především do šarvátek s SPD Tomia Okamury, který má však své věrné dobře podchycené a ošetřované.

Zašesté účast v krajských a senátních volbách. Jakkoli bylo zjevné, že to není typ klání pro nové a v regionech absolutně neukotvené politické subjekty, Klaus neustále omílal, že není možné nechat „mužstvo dva roky na cvičišti“. Byl z toho naprostý propadák a punc poražených loserů, kterého se dá zbavit velmi obtížně. Tedy pokud vůbec.

Jistě by se příčin dalo najít i víc, ale nejspíš nemá smysl pokračovat. Za delší rozbor už to asi ani nestojí...

● Sociální demokraté rozeslali svým členům dotazník s deseti otázkami, čemu by se měli věnovat před volbami z programového hlediska, s kým se případně spojovat a s jakými osobnostmi spolupracovat. V nabídce dotazníku byla i osmička známých tváří. Například bývalý europoslanec Jan Keller, někdejší šéf zelených Matěj Stropnický či odborářský boss Josef Středula. Jenže i kdyby si je socialisté v anketě vybrali, zřejmě z toho nic nebude. „Nemám s dotazníkem ČSSD nic společného, dozvěděl jsem se to z médií,“řekl MF DNES Středula, který v minulosti kandidaturu za ČSSD několikrát odmítl. „Jen se nad tím pousmívám. Myslím, že takové věci se řeší jinak,“dodal. Podobně hovořil také Matěj Stropnický. Inu, gratulace k hodnotnému průzkumu, socani. Dobrá práce!