Stonáme „jen“s covidem. Jiných infekcí výrazně ubylo

Planými neštovicemi onemocní v posledních deseti letech průměrně 42 tisíc českých dětí ročně. Loni se s červenými pupínky trápilo pouhých 18 tisíc dětských pacientů.

Podobně v loňském roce klesl počet lidí s mononukleózou – oproti roku 2019 na polovičku. Na střevní infekce způsobené viry trpěli Češi v roce 2020 podle dat Státního zdravotního ústavu dokonce třikrát méně než o rok dříve.

Koronavirus výrazně ovlivnil šíření jiných infekcí. Nejmarkantnější je to u spalniček, které v loňském covidovém roce téměř vymizely. A to ještě předloni lékaři varovali před vypuknutím epidemie, jelikož se spalničky objevily u 590 lidí. Loni u pouhých čtyř.

„Je to díky tomu, že nosíme roušky, myjeme si ruce, omezujeme kontakty. Stejně tak se snížil počet dětských pneumokokových a streptokových infekcí. Snížil se výskyt chřipky,“popisuje lékař Milan Trojánek z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. „Opatření, která jsou určena k zamezení šíření covidu, ve svém důsledku snížila cirkulaci i ostatních infekcí,“vysvětluje Trojánek.

Podle infektologa Františka Stejskala za nižší počet jiných infekcí mohou koronavirová opatření jen částečně. Druhým důvodem je fakt, že lidé loni příliš nechodili k lékařům. „Neštovic a střevních infekcí ubylo, protože se děti nepotkávaly ve školách a školních jídelnách, ale také s nimi rodiče nepřišli k lékaři. Podobné to bude s mononukleózou a žloutenkami. Nemocní tady byli, jen je nikdo nevyšetřil,“říká Stejskal.

Statistiky roku 2020 ukazující snížení počtu běžných infekcí rozhodně neznamenají, že se nemoci nevrátí. Podle lékařů i takové spalničky mohou zase brzy vypuknout ve větší míře. „Nemoci, a obzvlášť spalničky, se opět objeví, jakmile začneme být víc v kontaktu. Roušky a distancovaní mají pozitivní efekt, ale nedá se to dělat věčně, takže bude otázka času, kdy se infekce navrátí,“upozorňuje Trojánek.