Letišti v Praze ubyli čtyři z pěti pasažérů

Koronavirová uzavírka hranic a omezení turistického ruchu připravily pražské Letiště Václava Havla o 79,4 procenta cestujících. Místo dvojciferných hodnot tak terminály největšího tuzemského letiště prošlo jen zhruba 3,7 milionu pasažérů. I v koronavirové sezoně se z Prahy nejčastěji létalo do Londýna.

Úbytek odpovídá i redukci destinací, kam je možné se z pražské Ruzyně vypravit bez přestupu. Zatímco na počátku loňského roku ještě před vypuknutím pandemie šlo o 111 destinací, nyní je to do dvou desítek míst. To by se ale v průběhu letošního roku mohlo změnit. „Ohledně obnovených i nových leteckých spojení jednáme s dopravci, kterým mimo jiné poskytujeme aktuální informace o vývoji na českém trhu. Rozšířili jsme také incentivní program s cílem motivovat dopravce k obnovení linek a přijali jsme celou řadu opatření v rámci ochrany zdraví tak, abychom zajistili bezpečnost zaměstnanců i cestujících a obnovili jejich důvěru v létání. S ohledem na poptávku a strategie leteckých společností je v roce 2021 naší prioritou obnovení leteckých spojení do klíčových evropských destinací,“uvedl Václav Řehoř, předseda představenstva Letiště Praha.

Zatímco v obvyklé sezoně bývá letiště nejvíce vytížené v letních měsících, loňským nejsilnějším měsícem byl leden. Odbaveno bylo 1 051 028 cestujících, což podle statistik letiště představuje dosavadní historický rekord za tento měsíc. Přes milion lidí bylo odbaveno i v únoru a poté následoval prudký propad související se zavedením karantény.

Výraznější oživení poptávky po letecké dopravě bylo zřetelné až v letních měsících, s druhou vlnou pandemie ale opět opadlo. V prosinci například Letiště Praha zaznamenalo 92procentní úbytek cestujících.

Ze zemí využilo nejvíce cestujících pravidelné linky do a z Velké Británie, Francie, Itálie, Ruska či Španělska. Z destinací byl v roce 2020 opět nejoblíbenější Londýn, kam se v průběhu loňského roku létalo na všech šest mezinárodních letišť. Do žebříčků nejpopulárnějších destinací se zařadily tradičně také Amsterdam, Paříž, Moskva a Frankfurt, uvedlo letiště v tiskové zprávě.

Pražskému letišti se propadal i objem přepraveného zboží, přestože nešlo o tak příkrý pokles jako u osobní dopravy. Podle statistik pražského letiště se množství odbaveného zboží meziročně snížilo o více než třetinu na 52 tisíc tun.

Pokles o 84 procent zaznamenalo i Letiště Brno, jehož terminálem prošlo na 86 tisíc cestujících a soukromý provozovatel letiště uvedl, že kvůli výpadku cestujících skončí hospodaření ve ztrátě v rozmezí šedesáti až 75 milionů korun.

Sedmdesát čtyři procent pasažérů vloni ztratilo i největší letiště v regionu – ve Vídni. To ale zatím nezveřejnilo kompletní výsledky a uvedená hodnota se týká jen období od ledna do listopadu.

O něco mírnější propad zažila dvojice letišť u českých hranic v Polsku. Katovické letiště vloni přepravilo necelých jeden a půl milionu lidí a zaznamenalo tak 70procentní pokles, letiště v Krakově ohlásilo pokles o 69 procent zhruba na dva a půl milionu cestujících.

O necelých 76 procent cestujících přišlo letiště v Drážďanech, které vloni přepravilo na 380 tisíc cestujících. Ve skupině společně s letištěm v Lipsku (Flughafen Leipzig/Halle) , se kterým je majetkově propojené, pak celkově o 530 tisíc.

Úbytek odpovídá i redukci destinací, kam se z Ruzyně létá bez přestupu.