Z nuly před Bicana
Překonal Cristiano Ronaldo velikána Pepiho Bicana? Možná ne, ale 760 gólů zaslouží obdiv.
Jedna přešlapovačka. Pak hned druhá. Obě kličky, pro které má jeho mateřština půvabný název bicicleta, vystřihl v obrovské rychlosti, na kterou bránící hráči těžko mohli reagovat.
Pak už jen práskl balon vší silou k tyči – a hotovo!
Tak se zrodila hvězda. Kalendář ukazoval 7. říjen 2002, takže když se chcete na první gól Cristiana Ronalda mezi dospělými podívat na YouTube, musíte se spokojit s rozostřenými záběry rozbitými do pixelových čtverečků.
O to větší mají půvab.
Zvlášť teď, když je z Ronalda nejlepší střelec fotbalové historie.
Ve středu pozdě večer nasměroval Juventus k vítězství 2:0 nad Neapolí ve finále italského Superpoháru a statistikové mu zapsali trefu číslo 760, která z čela historických tabulek sesadila česko-rakouského velikána Josefa Bicana.
Z muže s přezdívkou CR7 je zase jednou jednička. Nebo že by ne?
„Ještě jednou jsme prověřili veškeré údaje o Bicanových ligových, pohárových i mezistátních gólech a došli jsme k číslu 821,“upozorňuje Jaroslav Kolář, předseda české Komise pro historii a statistiku. „Ronaldo se bude muset ještě činit, aby na takovou metu dosáhl.“
První gól? Monumentální!
Fotbalový svět ovšem už teď portugalského suveréna oslavuje jako střeleckého krále.
Zatímco o počtu Bicanových zásahů se vedou spory a až nedávno vyšlo najevo, že mu statistikové nezapočítali 53 druholigových branek za Hradec Králové, o Ronaldových gólech není pochyb.
Od toho prvního uplynulo přes osmnáct let a málokoho tehdy po vítězství Sportingu Lisabon nad Moreirense 3:0 napadlo, že se fanouškům právě představil možná nejlepší fotbalista všech dob.
Ronaldo hrál za Sporting teprve podruhé, kustod mu přidělil vysoké číslo 28 a neforemný zelenobílý dres se šněrováním u krku na něm plandal.
Ještě se nemohl pyšnit osvalenou postavou, přesto po parádní trefě svlékl dres a v bílém nátělníku běžel fanouškům pod tribunu předvést opálené tělo.
Ale talent, odhodlání a odvaha z něj už tehdy vyzařovaly. Soupeři ho tahali za dres, kopali, naháněli... Všechno marné. Ten sedmnáctiletý úkaz jim zatápěl jako nikdo předtím.
„Monumentální, majestátní, neskutečný gól,“křičel komentátor televize SportTV. „To, co tenhle kluk právě předvedl, to ani nejde popsat slovy!“
Za pár minut hřímal znovu, protože Ronaldo přidal druhý zásah a zvěsti o jeho umění se rozlétly do světa. O necelý rok později ho koupil Manchester United a příběh o zázračném střelci se rozběhl naplno.
Jen během první sezony v Anglii, kdy ještě patřil mezi teenagery, zapsal do kolonky gólů jednociferné číslo. V dalších letech se už rozjel a po přestupu do Realu Madrid přímo explodoval: před devíti lety stihl za jediný rok těžko uvěřitelných 69 branek.
Ale i teď, dva týdny před šestatřicátými narozeninami, si Ronaldo drží výjimečná čísla. V aktuálním ročníku stihl za Juventus dvacet gólů ve dvaceti zápasech, k tomu tři zásahy za reprezentaci.
Co ho pořád pohání? Snad to, že nikdy nemá dost.
Ve středu to po zisku Superpoháru skoro vypadalo, jako by chtěl mít oslavy co nejdřív z krku a pustit se do dobývání dalších trofejí.
Natáhl bílou šusťákovku, při focení se schoval za chumel spoluhráčů, párkrát z povinnosti zapózoval. Až druhý den přidal na Instagram fotku s trofejí a prostým vzkazem: „Tenhle pocit miluju!“
Stejně jako střílení gólů.
A pokud jich Bican skutečně nasázel o 61 víc, má aspoň jeho pronásledovatel další motivaci.
Oslava číslo 760