Bez kurzarbeitu bude nezaměstnanost růst
Poslanci prodlužují schválení náhrady za program, který podporuje desítky tisíc firem.
Utekly čtyři měsíce od chvíle, kdy ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) popsala návrh zákona o kurzarbeitu jako krvavý kompromis a premiér Andrej Babiš pár dnů poté připustil, že se návrh nepovedl.
Poslanci evidentně „nekrvavý“kompromis stále hledají. K zákonu připojili už více než šedesát pozměňovacích návrhů. Čas na schválení se jim přitom krátí
Podpora z programu Antivirus, na základě kterého stát přispívá podnikům na mzdy, má podle evropských pravidel veřejné podpory skončit na konci příštího měsíce a vláda chce nabídnout náhradu v podobě zákonu o kurzarbeitu. Podle
údajů ministerstva práce a sociálních věcí pomohl program Antivirus za necelý rok svého fungování udržet pracovní místa téměř každému čtvrtému zaměstnanci v soukromé sféře.
Statistiky podpořených zaměstnavatelů se každý měsíc liší. „Za listopad 2020 se jednalo o více než 38 tisíc zaměstnavatelů,“uvádí poslední data Michaela Poláková z tiskového oddělení MPSV.
Jeho náhrada kurzarbeit, jinak také zkrácená práce, je institut, kdy zjednodušeně zaměstnancům podnik zkrátí pracovní dobu, ušlý příjem lidem doplatí stát. Firma tak nebude propouštět. Vláda by jej spouštěla i v případě jiných krizí, třeba živelních pohrom.
Ministryně Maláčová podporuje pozměňovací návrh Romana Sklenáka (ČSSD) – tento návrh počítá za dobu, kdy člověk nepracuje, s příspěvkem 70 procent hrubého výdělku. Stropem je 1,5násobek celostátní průměrné mzdy. Pracovníci by doma mohli zůstat jeden až čtyři dny v týdnu, v té době by mohli chodit do kurzů od úřadu práce.
Vláda by stanovila, odkdy je možné kurzarbeit mít a na jak dlouho. Na kurzarbeitu by mohla být firma nejvýš rok. Tento návrh kvituje například Svaz průmyslu a dopravy či odbory.
Rozhodne se v únoru
Vládní koalice váhá. Maláčová minulý týden naléhala na zkrácení lhůty na projednání poslaneckých úprav. U koaličních partnerů neuspěla. Mezi pozměňovacími návrhy je mimo jiné několik příspěvků například od poslance Pavla Juříčka (ANO) či Jany Pastuchové (ANO).
Ve třetím čtení jej budou poslanci projednávat až v průběhu února, následně pošlou zákon do Senátu, který jej může upravený vrátit zpět poslancům. Legislativu podepisuje samozřejmě prezident.
Ve Sněmovně má zákon jako takový podporu. Zastánci argumentují tím, že krize vyvolaná pandemií je jen přechodná a podpora pracovních míst umožní vrátit se ekonomice rychle k normálu.
Někteří ale namítají, že kurzarbeit může udržovat do budoucna neživotaschopné firmy a pracovní místa a odsouvá problém nezaměstnanosti na později. Navíc snižuje počet aktivních plátců daní.
Například Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, mluví o zakonzervování pracovních míst. „Při zakonzervování ekonomiky vznikají zombie pracovní místa, a dokonce zombie firmy. To jsou pozice či podniky, které už nevytvářejí celospolečensky přínosnou hodnotu v dostatečné míře, ale přežívají jako zombie, a to na (vládní) dluh,“říká s tím, že vláda takto v některých případech zachraňuje firmy, které vytvářejí něco, o co není zájem a ani zájem nebude, a brzdí tím ekonomický růst. „Je třeba uvážit, že navýšení nezaměstnanosti při absenci kurzarbeitu je jen přechodná záležitost,“říká.
Bez práce nad pět procent
Není pravděpodobné, že Sněmovna v nějaké podobě kurzarbeit neschválí. Pokud by v Česku skončila podpora Antiviru bez náhrady, počty lidí bez práce porostou. „Nezaměstnanost počítaná ČSÚ by se v následujících měsících, po vypršení různých výpovědních lhůt, zvýšila nejspíš zhruba o dva procentní body, tedy na úroveň kolem pěti procent. Pokud by se však vyhlídka na brzké opětovné otevření ekonomiky zhoršovala, mohlo by to být i více,“myslí si Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.
Skořepa to, že by Antivirus zpomaloval potřebné změny na českém pracovním trhu, odmítá. „Ze strany firem je účast v tomto systému drahá, a proto dává smysl jen pro ty firmy, které očekávají, že se brzo zase vrátí k zisku,“vysvětluje a doplňuje, že ze strany zaměstnanců účast v tomto systému znamená nižší příjmy, než by měli, pokud by nově dostali standardní mzdovou nabídku z jiné firmy nebo odvětví.
I ekonom Petr Dufek z ČSOB odhaduje růst nezaměstnanosti za hranicí pěti procent. Činit odhady je ale kvůli nejisté pandemické situaci těžké. „Máme zkušenosti z předchozích recesí, jež vedly k prudkému zvýšení nezaměstnanosti, kterou vládní pomoc tentokrát zbrzdila,“říká. Podle něj situace kurzarbeit nyní vyžaduje. „Je tristní, že se doposud parlamentu nepodařilo zakotvit kurzarbeit v českém právním systému,“domnívá se.