Praha v posledních deseti letech zestárla
Výjimečným podílem dětí ve věku do čtyř let se v Praze mohou pochlubit Dolní Měcholupy. I to plyne z analýzy Věkové struktury obyvatel hlavního města za roky 2009–2019, kterou vytvořil Český statistický úřad.
STRAŠNICE Demografové uvádějí, že Praze se v letech 2009–2019 zvýšil počet dětí ve věku do 14 let o více než 55 tisíc a lidí ve věku 65 a více let přibližně o 50 tisíc. Naopak klesl počet obyvatel v kategorii 15–64 let, a to o více než 30 tisíc.
Zajímavé zabarvení dává mapě metropole takzvaný index stáří, neboli kolik obyvatel ve věku 65 a více let připadá na 100 dětí ve věku 0–14 let. V roce 2019 nejnižší podíl dětí ve stáří do čtyř let statistici spočetli v Nebušicích.
Podobně nízký podíl, okolo čtyř procent nejmenších obyvatel hlavního města do čtyř roků, lze nalézt také v prvním obvodu, Ďáblicích, Kunraticích nebo Nedvězí. Nejsilnější populace ve věku nad 80 let žije v desátém, čtvrtém a šestém obvodě. Její podíl zde přesahuje šest procent.
Naopak nejvyšší hladinu populace v kategorii do čtyř let, okolo osmi procent, se soustřeďuje podle statistických dat do zmíněných Dolních Měcholup, Prahy 22 na jihovýchodě města, Dolních Počernic a Dolních Chaber.
„V roce 2019 bylo v hlavním městě Praze devět městských částí, jejichž obyvatelé měli vyšší průměrný věk, než měli obyvatelé metropole jako celku,“uvedl Mgr. Martin
Slavíček z Oddělení informačních služeb pražské Krajské správy ČSÚ.
Cesta do zeleně
Znamená to sice, že metropole ve studované desetiletce zestárla, ale nikoli výrazně, a to na průměrných 41,9 roku. „V Praze byl vývoj věkové struktury ovlivněn zejména velkým počtem přistěhovalých z ciziny a cizinců z ostatních krajů spolu s nižším počtem vystěhovalých osob,“shrnují statistici.
Z infografiky indexu stáří vyplývá, že věková struktura v hlavním městě není rozložena stejnoměrně. „Stárnou i některá pražská sídliště a místa se starou zástavbou. Naopak nově budovaná sídliště mají výraznější zastoupení mladších věkových skupin,“uvedla Jitka Řezníčková, oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.
Mladí hledají spíše bydlení na okrajích města, od centra je v „předpandemické“době odpuzovaly mimo jiné vyšší ceny, hluk, problémy s parkováním, či obchody a restaurace zaměřené především na turisty.
Posuny v prioritách bydlení v poslední době potvrzují také realitní odborníci. „Restrikce související s pandemií covid-19 ukázaly lidem výhody bydlení tam, kde je k dispozici alespoň kousek zeleně,“vysvětlil Michal Pich, realitní expert.
Metropole seniorská
V roce 2019 statistici uvedli, že ve věku nad 65 let v metropoli žije přes 250 tisíc obyvatel. Kvalitní a dostupná zdravotní či sociální péče – i to patří k faktorům rostoucího podílu seniorů na metropolitní populaci. V roce 1950 v Praze žilo 70 tisíc osob v této věkové kategorii. V roce 1975, mimo jiné po zásadním rozšíření hlavního města o venkovské obce z okresů Praha-východ a západ předchozí rok, v hlavním města žilo již 186 tisíc seniorů ve věku nad 65 let. Po sametové revoluci v roce 1990 jejich počet dosáhl 185 tisíc, dvousettisícovou mez překonal v roce 2009.
V nejmladší věkové kategorii do 14 let v roce 2019 žilo přibližně 210 tisíc osob, v roce 1950 se jednalo o necelých 177 tisíc dětí. Výrazně počet zástupců tohoto věku začal narůstat na základě propopulační politiky v 70. letech, éře takzvaných „Husákových dětí“. V roce
Metropole v uplynulých deseti letech zestárla na průměrných 41,9 let.
1974 se jejich počet blížil 195 tisícům, o 12 let později se tato věková kategorie ocitla na populačním vrcholu s takřka 243 tisíci osob mladších 14 let. V roce 2006 však tento údaj klesl pod hranici 145 tisíc dětí.
Zlom v roce 1996
Na přelomu 70. a 80. let klesl také průměrný věk Pražanů, a to těsně pod hranici 39 let. V roce 1986 se jednalo o 38,6 roku. U žen šlo v průměru o 40,5 roku, jejich mužské protějšky dosahovali 36,5 roku. Průměrný věk v Praze překonal hranici 40 let v roce 1996.
„Praha má být jedním ze čtyř krajů, jejichž počet obyvatel bude v roce 2070 vyšší než v současnosti. Ke zvýšení počtu obyvatel přispěje především předpokládané vysoké saldo zahraniční migrace a přirozený přírůstek obyvatelstva,“uvádějí statistici.