Když mě Wayne hecoval: Zkus překonat můj rekord!
Oslavenec Gretzky nebyl jen božský útočník, ale i trenér. Bývalý centr NHL Martin Hanzal vzpomíná na sezony s velikánem za zády
Jako kluk sbíral jeho kartičky. „A doma jsem si dokola pouštěl jedinou videokazetu, co jsem měl: The Great One – Wayne Gretzky,“přisadí si Martin Hanzal (33). Právě nejslavnější hokejista všech dob a dnešní oslavenec byl trenérským průvodcem, který vytáhlého zelenáče ve Phoenixu před 14 lety seznamoval s NHL.
Jaké to bylo?
Celá první sezona byla zvláštní. Nemohl jsem uvěřit, že mě trénuje Wayne Gretzky! Sedíte na střídačce a on vám klepe na rameno: Jdi na led! Když nebyl zápas, půl roku jsem se mu vyhýbal pohledem, strašně jsem se před ním styděl. Ale aspoň, že jsem si troufl zeptat se, jestli by mi nepodepsal kartičky.
O to jste si řekl hned?
To bych si nedovolil! Trvalo mi rok, než jsem sebral odvahu za ním jít. Napoprvé to ani nešlo. Mého draftu se nezúčastnil, jen mi ho dali k telefonu. Jenže jsem neuměl anglicky, takže ani nevím, co říkal.
Čím vás upoutal naživo?
Působil klidně. Emoce nedával moc najevo, jen občas v zápase. Byl pohodový trenér, který těžil z hráčské zkušenosti. Nechal kluky hrát to, co umějí. Třeba věděl, že Radim Vrbata je střelec. Proto po něm nechtěl, aby se tolik vracel do obrany, dohrával soupeře a hrál fyzicky.
Co radil vám?
Nebyla to ani rada, ale nikdy nezapomenu na zápas proti Torontu. Dva góly jsem dal v první třetině, hned na začátku další třetiny jsem měl už hattrick. Wayne za mnou přišel a říká: Rekord je za poslední dobu pět gólů. A držím ho já. Tak se pořádně snaž, ať mě překonáš!
Co vy na to?
To víte, že mě to rozhodilo. Už jsem nedal nic. (směje se)
Co poslouchám, tak se spoluhráči jste ho pro jeho lidskost a přístup měli rádi.
To je pravda. Jeden nebo dva kluci, kteří hrávali míň, na něj byli naštvaní, ale to se děje v každém týmu. Vesměs všichni o něm mluvili pozitivně. Na druhou stranu zase nebyly výsledky, což se odrazí na týmu jinak. Do play off se povedlo postoupit až potom, co jako trenér skončil.
Proč na střídačce neuspěl?
Těžká otázka. Možná byl až moc hodný. Za dva roky jsem nezažil, že by v šatně někoho seřval. Trenér si nějak musí vybudovat respekt, vyburcovat tým, možná i mít trochu odstup. On to nedokázal.
Jak to?
Nevím, možná to nechtěl řešit nebo si to nechtěl s hráči rozházet. Jeho nevýhoda ale byla, že nedokázal tým nahecovat, když se nedařilo.
Zajímavé. Přitom jako hráč kousal neúspěchy dost těžce.
Netvrdím, že ho porážky neštvaly. Když se prohrávalo, dělal změny, přicházely různé výměny. Člověk ale k trenéřině musí mít vlohy. Z vynikajícího hráče se automaticky nestane vynikající trenér.
Jenže ono se asi těžko dohadovalo s trenérem, který na ledě vytvořil úžasné rekordy, že?
No právě! Měl úplně jiný respekt než jakýkoliv další trenér v NHL. Ono stačilo, když Wayne procházel kabinou nebo klubovnou, a všechno rázem utichlo. Všichni k němu vzhlíželi a na obličejích kluků jste poznávali výraz: Co my můžeme říct nejlepšímu hráči všech dob?