Počet rodin, které nebudou mít na obědy, se zvýší
Kvůli dopadům koronaviru může letos přibýt až dvojnásobně více dětí, jejichž rodiče nebudou mít na zaplacení školní stravy
Zaplatit obědy ve školní jídelně je pro řadu rodin problém. Podle neziskové organizace Women for women stoupne každoročně počet českých rodin, které na obědy pro své děti nemají, o dva tisíce. Letos by to kvůli pandemii covidu mohlo být až o čtyři tisíce víc.
„Dnes řeší velké existenční problémy i lidé, kteří před pandemií nouzí netrpěli. Lidé ztratili práci nebo jsou na 60 procentech mzdy,“říká manažerka charitativních projektů zmíněné organizace Jana Skopová.
Pro letošní školní rok tak Women for women odhaduje, že pomůže s proplacením obědů 11 až 12 tisícům žáků. „Už během prvního nouzového stavu jsme dostávali zprávy ze škol, že v příštím školním roce předpokládají nárůst dětí, kterým bude potřeba pomoct. To se bohužel potvrdilo. V minulém školním roce jsme pomohli cca 8 800 dětem, dnes pomáháme více než 9 500 dětí z celé republiky,“uvádí Skopová.
60 milionů na školní jídlo
Organizace Women for women před osmi lety založila projekt Obědy pro děti. Dotační programy na podporu obědů pro žáky pak začalo vypisovat i ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo školství. Většina škol i v době domácí výuky vaří a kuchyně se nezavřely, i když je výdej menší. Pro řadu dětí je přitom školní oběd jediným teplým jídlem za den.
Letos půjde na podporu školního stravování dětí z ministerstva školství 60 milionů korun. Podpora je určena rodinám, které jsou na hraně chudoby. Pomoc je poskytována přes neziskovou organizaci, která dotaci získá, a prostřednictvím škol. „Škola se jednorázově zaregistruje do naší online aplikace a následně zašle žádost. Každá žádost je
řešena individuálně. Pomoc formou obědů je poskytována na základě darovací smlouvy,“vysvětluje Skopová. Dětem jsou proplaceny vždy obědy na celý školní rok. Aktuálně je do projektu zaregistrováno 1 500 základních škol z více než čtyř tisíc, které v Česku jsou.
Loni se tak dostalo například i na Vítka, který žije pouze s otcem, jenž je v invalidním důchodu a vedle toho pracuje na směny. Kvůli tíživé finanční situaci rodiny už na školní obědy mnoho peněz nezbývalo. Vítkova škola proto požádala organizaci o podporu.
Na Vítkovi bylo podle jeho vyučující vidět, že to, že může chodit na obědy se spolužáky, je pro něj důležité. Podařilo se mu podle ní i lépe se začlenit do třídního kolektivu.