Pobouření okolo Ruska narazilo na národní zájmy
Očekávaná tvrdá reakce EU na věznění Navalného nepřišla. Brusel chce vyjednávat.
Žádná ultimáta, žádné sankce. Zatímco Západ nešetří v souvislosti s vězněním ruského opozičního předáka Alexeje Navalného silnými slovy, na reálné činy tentokrát nedošlo. Alespoň zatím. EU chce Moskvu přesvědčit pro změnu dialogem – s takovým cílem zamíří příští týden do Ruska šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Podle politických komentátorů dostihla západní státy realita, část se proto rozhodla pro vyjednávání. Mírnější postup by přitom mohly zvolit i USA. Nový americký prezident Joe Biden totiž potřebuje zajistit úspěšná jednání o prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní. Její platnost vyprší na konci příštího týdne.
„Myslím si, že můžeme spolupracovat ve společném zájmu našich zemí – jako je dohoda Nový START – a zároveň dát Rusku jasně najevo, že nás jeho chování velmi znepokojuje,“řekl Biden. A včera večer vydaly agentury zprávu, že USA a Rusko se skutečně na prodloužení smlouvy dohodly.
Na tenkém ledě se nyní pohybuje i Německo, které při pondělním jednání ministrů zahraničí EU nové sankce vůči Rusku nepodpořilo. Berlín čelí tlaku kvůli pokračující dostavbě podmořského plynovodu Nord Stream 2, který má přes Baltské moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa.
Šance jednat
Navalnyj byl zatčen ihned po příletu do Ruska z Berlína, kde se zotavoval z otravy novičokem. Za útokem podle politika stojí ruské tajné služby FBS na přímý rozkaz prezidenta Vladimira Putina. Ještě minulý týden se nekompromisní tvrdá reakce EU zdála nevyhnutelná. Evropský parlament ve čtvrtek drtivou většinou schválil rezoluci, v níž vyzýval evropské země k přijetí dalších restrikcí v souvislosti se zatčením opozičníka. Europoslanci mimo jiné žádali sankce vůči oligarchům a členům prezidentova úzkého kruhu a také jednou provždy zastavit dostavbu plynovodu Nord Stream 2.
Na tom se ale ministři zahraničí evropské sedmadvacítky v pondělí neshodli. Zatímco pro tvrdý postup byly zejména pobaltské státy, Polsko nebo i Česko, proti se vedle Německa postavila také Francie a Lucembursko. Šéf unijní diplomacie Borrell pak téměř současně s Moskvou potvrdil, že se počátkem příštího týdne chystá odletět na plánovanou cestu do Ruska, kde má jednat s tamním ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
„Bude to dobrá příležitost prodiskutovat s mým ruským protějškem všechny relevantní otázky a předat jasná poselství ke stávající situaci a sporům o právech a svobodách a strategicky projednat naše vzájemné vztahy s Ruskem,“argumentoval Borrell. Setkal by se prý rád rovněž se samotným Navalným, ale jedním dechem dodal, že jeho cesta má být především o jednání s ruskými vládními činiteli.
Brusel sankce kvůli Navalnému úplně nevylučuje, na stole nicméně nyní není žádný návrh. Část zemí chce počkat na výsledky Borrellových jednání, jiné pak až do uplynutí 30denní vazby Navalného – mezi nimi například i Německo.
Navalnyj by měl vyjít na svobodu v polovině února. I to je však nejisté, ruské úřady totiž žádají o změnu ve výkonu podmíněného trestu, který mu uložily za údajnou zpronevěru, na nepodmíněný. Soud v této záležitosti má rozhodovat už příští úterý, tedy v době, kdy by měl Borrell být v Moskvě.
EU mimo jiné kritizuje masové zatýkání na sobotních demonstracích na podporu Navalného. Ruská policie zadržela rekordních více než 3 700 lidí a v souvislosti s protesty už padají první obvinění. Těch napočítala ruská verze webu BBC zatím nejméně 17, ale ochránci lidských práv očekávají, že jejich počet výrazně poroste. Bezpečnostní složky totiž prý stále analyzují záběry z akcí. Demonstranty viní z násilí vůči příslušníkům zásahových jednotek, blokování silnic či porušování hygienických nařízení.