O pacienty po covidu se postará plicní
S rostoucím počtem lidí, kteří prodělali covid-19, narůstá i množství pacientů trpících následky této nemoci. Nemocnice v Praze pro ně nebudou zřizovat zvláštní oddělení. Pečovat o ně mají podle připravované vyhlášky pneumologové.
Od začátku pandemie se v Praze koronavirem nakazilo více než sto tisíc lidí. Pacienti s vážným průběhem nemoci se však i po jejím odeznění často musejí potýkat s dlouhodobými následky. Pandemie tak vytvořila celou novou kategorii nemocných, kteří potřebují dodatečnou lékařskou péči. O ně se budou nově starat především plicní lékaři.
„Principem nejsou žádná postcovidová centra, ale aby se každý plicní lékař staral o pacienty vyléčené z koronaviru, protože jich je a bude hodně,“vysvětluje předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti Martina Vašáková, která pracuje v Thomayerově nemocnici. „Každý plicní lékař bude mít povinnost se o tyto pacienty postarat. Existuje na to i doporučený postup,“dodává Vašáková.
Péči o postcovidové pacienty a sledování lidí s vážnými následky po onemocnění covid-19 zajistí novela vyhlášky o dispenzární neboli soustavné péči. Ta by podle informací z ministerstva zdravotnictví mohla nabýt účinnosti v následujících dvou měsících.
Podle novely budou postcovidoví pacienti, u kterých závažné následky onemocnění přetrvají déle než dvanáct týdnů, zařazeni do systému dlouhodobé soustavné péče. Protože mezi dlouhodobými potížemi převládají problémy s plícemi, o následnou péči se budou starat pneumologové. Podle Vašákové budou ale plicní lékaři nemocným zajišťovat i vyšetření a léčbu následků, které přímo nepostihují plíce. Pokud bude pacient potřebovat doléčit na jiném specializovaném oddělení, pneumologové jej doporučí k vyšetření na srdeční kliniku nebo třeba na ORL.
Od únavy po změny na plicích
Zdravotní potíže, které covid-19 dlouhodobě způsobuje, jsou různé. Mezi nemocnými sice převládají problémy týkající se plic, ale lidi také trápí únava, potíže se spánkem, bolesti hlavy, nesoustředěnost a u některých přetrvává ztráta čichu nebo chuti. „V podstatě všichni, kdo prodělali závažný covidový zápal plic, mají dlouhodobé přetrvávající změny na plicích,“říká Vašáková.
Na plicích pacientů se podle ní objevují drobné zánětlivé změny, jizvičky, podrážděné průdušky nebo symptomy připomínající astma.
Zhoršený zdravotní stav po nemoci trápí asi desetinu lidí. Velká část z nich poté pokračuje v léčbě na specializovaných klinikách. S plicními obtížemi se nemocní obracejí například na pražské zařízení Medicon. „Je nás zde osm lékařek a každý týden vyšetříme asi čtyřicet nově příchozích postcovidových pacientů,“říká plicní lékařka Václava Bártů, která na klinice pracuje.
„Naštěstí jsme zatím téměř u nikoho neshledali závažné poškození plic, a to ani u těch, kteří byli na ventilátoru. Jen u nízkého procenta se objevují jisté patologie – mají například sníženou plicní difuzi či ventilační poruchu a v takových případech řešíme, zda léčit, nebo sledovat, jestli se porucha sama časem nezlepší,“dodává pneumoložka.
Všichni lidé, kteří nemoc prodělali, by měli navštívit specializovaného lékaře. A to i v případě, že nemoc strávili v domácím ošetření. Zvýšenou pozornost svému zdravotnímu stavu by měli věnovat ti, kdo měli vážnější příznaky.
„Pacient se středně těžkým nebo těžkým průběhem koronaviru by měl být následně vyšetřen plicním lékařem,“říká pneumoložka Michaela Cimrová z Nemocnice Na Bulovce. Podle ní by každá větší nemocnice v Praze mohla mít svoji postcovidovou ambulanci, kde budou tito pacienti sledováni.
Poscovidové centrum nezřídí
Speciální Centrum postcovidové péče, které se zaměřuje na léčbu dlouhodobých následků nemoci, zřídila například Fakultní nemocnice Hradec Králové. Oslovené pražské nemocnice ale zatím podobná pracoviště provozovat neplánují.
„Obdobné centrum, které vzniklo v Hradci Králové, je vlastně druh specializovaného oddělení následné intenzivní péče nebo dlouhodobé ošetřovatelské intenzivní péče,“vysvětluje mluvčí Fakultní nemocnice Motol Ludmila Šimáčková. „Ta v naší nemocnici už existují, jen jsou v současné době přeměněna na oddělení, kde pečujeme o nakažené pacienty v nejtěžších stavech. Podobná zařízení fungují po celé republice,“dodává Šimáčková.
Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze mají zase poscovidovou péči na starosti jednotlivé kliniky, které se na zdravotní potíže pacienta specializují.
Nemocnice Na Františku se soustředí pouze na poskytování akutní péče a oddělením, které by se zabývalo léčbou následků koronaviru, zatím nedisponuje.