Kdo bude stavět Dukovany

Vláda nejspíš ustoupí a nepozve Čínu do tendru. Pořád ale není jasné, kolik za reaktory zaplatí.

Debata o stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech vrcholí. Kabinet se ale s opozicí zdaleka neshoduje na tom, jak postupovat dál. Dohoda je přitom důležitá pro to, aby vláda, jež vzejde z říjnových voleb, nesmetla tendr ze stolu. Vše se točí kolem toho, zda do tendru pustit dodavatele z Ruska a Číny. A také kolem toho, jak přesně stavbu financovat.

1 Které dodavatele pustit do tendru na Dukovany

Pětice opozičních stran ve Sněmovně – Piráti, STAN, ODS, TOP 09 a KDU-ČSL – řadu měsíců vládu vyzývá, aby do tendru nepřipustila uchazeče z Ruska a z Číny. Odvolávají se na zprávy tajných služeb, podle nichž mohou dodavatelé z těchto zemí představovat pro Česko bezpečnostní hrozbu.

Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že pozvánku do tendru na výstavbu jaderného bloku pravděpodobně nedostane Čína. Opozice nicméně chce, aby mezi uchazeči nebyla ani ruská státní společnost Rosatom.

A to ani jako součást konsorcia, v němž by Rusové neměli hlavní slovo a stali se vlastně jen subdodavatelem stavby. „Ani taková kompromisní varianta není přípustná. Rusko a Čína by měly být od začátku celé projektové přípravy vyloučeny. Pokud tak vláda neučiní, nechává další vládě kostlivce ve skříni,“říká předseda STAN Vít Rakušan.

Vyřazení Rosatomu by zúžilo počet možných zájemců o dodávky bloků na tři. Ve hře by zůstaly severoamerická společnost Westinghouse,

francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP. Předčasné vyřazení Ruska může podle Havlíčka snížit konkurenci v tendru, a tím pádem zdražit nabídku.

„Pokud by v soutěži zůstali jen tři, hrozilo by, že jeden nemusí mít v daném čase produkt, což se stává, dva by se pak mohli spojit do společného konsorcia a zbyl by nám tak jediný uchazeč,“řekl ministr. Vpuštění více zájemců do výběrového řízení by podle něj mělo také důležitý psychologický efekt na chování uchazečů.

Bezpečnostní pojistku navíc obsahuje i smlouva mezi státem a společností ČEZ jako investorem z loňského července. Stát podle ní má právo vyloučit kohokoliv ze soutěže v jejím průběhu i na jeho konci. A všichni dodavatelé o tom vědí.

2 Kolik procent zaplatí stát a kde je strop

Podle materiálu ČEZ se náklady na jednotku instalovaného výkonu jaderných bloků značně liší. A to až čtyřnásobně. Rozdílnou cenu mívají i různé projekty od téhož dodavatele. Podle Havlíčka to vedle technických či teritoriálních odlišností ukazuje na důležitost konkurence při soutěži.

Vláda podle něj nyní zvažuje, že by stát mohl projekt financovat, pokud by zapojení ČEZ bylo drahé. Cena peněz totiž u dlouhodobých projektů hraje značnou roli a každá desetina procentního bodu úrokové sazby stavbu výrazně prodražuje. Vychází se z toho, že stát si půjčí levněji než polostátní společnost.

Stát ani ČEZ v tom zatím nemají podle všeho jasno. Ministr Havlíček dosud tvrdil, že optimální model počítá s tím, že stát se bude podílet 70 procenty, zbylých 30 procent měl zaplatit ČEZ. „Pokud to pomůže výkupní ceně, jsme připraveni to financovat ze sta procent. A tím pádem se dostaneme na nízkou úrokovou sazbu,“říká nyní vicepremiér.

Zákon, který má pro ČEZ garantovat výkupní cenu z nového jaderného zdroje, je nyní ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. „Je podstatně velkorysejší než zákon o podpoře obnovitelných zdrojů. Výkupní cena elektřiny z jádra nemá strop, je garantovaná na 60 let a stát nabízí i stoprocentní úvěr,“tvrdí energetický expert a šéf skupiny Amper Jan Palaščák.

„Za těchto podmínek jaderné projekty umí a dle zákona může realizovat i někdo jiný než jen ČEZ. Bude zajímavé sledovat, zda se někdo z velkých hráčů třeba na ministerstvu průmyslu nepřihlásí. Pokud tedy projde lex Dukovany v současné podobě a stát ČEZ na Dukovany slíbí stoprocentní úvěr,“dodává Palaščák.

Piráti jdou ještě dál. „Jsme přesvědčeni, že investorem má být stát, nikoliv ČEZ. Měla by být stanovena fixní cena celého projektu, aby se výstavba nepředražovala. A zároveň by se měla v zákoně zastropovat maximální výkupní cena, aby se případné prodražení nedotklo peněženek našich občanů,“prohlašuje jejich šéf Ivan Bartoš. Je mnoho příkladů ze světa, kde se výstavba reaktoru oproti plánu zpozdila a zdražila.

3 Existuje jiná možnost, kde brát energii?

Většina opozice chce v tendru pokračovat. Opakovaně o tom mluví například šéf ODS Petr Fiala, podle něj je třeba tendr vypsat co nejdříve. „Není možné to odkládat, jadernou energii potřebujeme. Odložení tendru by reálně znamenalo odložení celé věci o dva roky a rok 2036, kdy by měl nový blok fungovat, je opravdu blízko,“říká Fiala.

Většina opozičních stran nicméně mluví o tom, že by bylo vhodné prodloužit dobu pro podání nabídek, třeba na jeden rok. Podle současného harmonogramu je na to vyčleněno sedm měsíců. Dalo by to čas zájemcům upravit projekty na požadovanou velikost reaktoru. Někteří nyní nabízejí jen větší reaktory, pro jejichž chlazení však nemusí být v lokalitě dostatek vody.

Pokud Česko nový blok nepostaví, hrozí, že nebude mít v budoucnu dostatek vlastní elektřiny. Bude ji muset dovážet ze zahraničí nebo nadále spalovat uhlí v elektrárnách. Stát by přitom chtěl nejpozději v roce 2038 zavřít poslední uhelnou elektrárnu.

„Nemáme takové zázemí pro plné využití obnovitelných zdrojů jako mnoho jiných zemí. Musíme si proto položit otázku, co je větší závislost. Zda postavit jaderný blok a dovážet jaderné palivo, nebo zda být stoprocentně závislí na ruském plynu,“uvádí šéf hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Existuje ještě jedna možnost. V současnosti probíhá výzkum malých modulárních reaktorů, které by mohly do budoucna nahradit velké bloky. Jejich výhodou má být jednodušší a rychlejší instalace. ČEZ už dříve uzavřel partnerství s firmami Rolls-Royce a NuScale, které na nich pracují. Není však zatím jisté, kdy budou v komerčním provozu.