Kdo má vysokou školu, může jít vyučovat děti

PRAHA Když se historik s magisterským titulem rozhodne změnit povolání a jít učit do školy dějepis, může ho dnes ředitel přijmout na výjimku jen v případě, že se mu na dané místo nepodařilo sehnat nikoho s pedagogickým vzděláním.

Ředitelé si stěžovali, že takové prokazování a žádání o výjimky je pro ně zbytečnou byrokratickou zátěží. A jelikož je vystudovaných učitelů nedostatek, jen jim to komplikuje hledání zaměstnanců.

Poslanci proto včera schválili novelu zákona připravenou ministerstvem školství, která by problém měla vyřešit.

Na druhém stupni základních škol a na středních školách budou nově moci až tři roky učit absolventi jakýchkoli vysokých škol s magisterským titulem. Pedagogické vzdělání potřebovat nebudou. Resort školství si od novely slibuje, že se tak podaří najít dostatek učitelů a do škol přijdou odborníci z praxe.

„V loňském školním roce školy hledaly šest tisíc úvazků učitelů. Největší poptávka je po učitelích odborných předmětů na druhém stupni základních škol a středních školách. Dlouhodobě vnímáme poptávku po zapojení odborníků z praxe do výuky. Proto jsme předložili novelu s cílem posílit kvalitu vzdělávání, která na požadavky reaguje,“vysvětluje mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Doplňuje, že by novela mohla do škol přivést i mladší učitele. Věkový průměr učitelů rok od roku stoupá. Nyní dosahuje sedmačtyřiceti let.

Podle šetření ministerstva školství ve školním roce 2019 až 202O pracovalo ve školách 6,5 procenta učitelů na zmíněnou výjimku.

„Díky změně zákona budu moci odpovědně vybírat toho nejlepšího učitele pro své žáky z mnohem více kandidátů. O potřebě řešit nedostatek pedagogů se mluví už řadu let, situace je přitom stále horší,“pochvaluje si novelu Pavel Vyhňák, ředitel základní školy ve Šlapanicích.

Největší problém s nedostatkem učitelů s pedagogickým vzděláním mají v Karlovarském kraji. Pro ředitele je často největší oříšek sehnat fyzikáře. Novelu musí ještě schválit Senát.

Kritici: Každý nemůže učit vše

Podle kritiků povede řešení k degradaci učitelské profese.

„Vysokoškolský absolvent jakéhokoli oboru totiž bude moci vyučovat jakýkoli vyučovací předmět. Novela nijak nezabraňuje možnosti, aby například odborník na elektrotechniku učil na druhém stupni český jazyk,“oponuje zákonu děkan Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci a předseda Asociace děkanů pedagogických fakult Jan Picek.

„Prezentace novely ve stylu, že přijdou odborníci z praxe do škol, je zavádějící. V návrhu totiž chybějí pojistky, které by zabránily tomu, aby vystudovaný architekt učil češtinu nebo politolog matematiku,“dává mu za pravdu Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory. To je spolek sdružující učitele.

To, že děti bude informatiku vyučovat někdo, kdo v původní profesi s počítači reálně pracoval, tak zůstane čistě na zodpovědnosti ředitele.

Vadí také to, že odborníci z praxe často nemají zkušenosti s vedením kolektivu. „Pro člověka, který nemá s učením zkušenosti, nebude výuka na druhém stupni nic jednoduchého. Druhé stupně základních škol nejsou stejné jako výběrová gymnázia, na kterých jsou studenti k učení motivováni. To, že má někdo vysokoškolské vzdělání, ještě neznamená, že umí učit,“upozorňuje Picek. Ve třídách jsou navíc často žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, jako jsou děti s autismem, lehkým mentálním postižením nebo dyslexií. Lidé bez pedagogického vzdělání nemusejí vědět, jak si s nimi poradit.

Věčné výjimky

Liberecký děkan Picek a například i exministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) také upozorňují, že sice vysokoškolák bez pedagogického vzdělání může být ředitelem uznán kvalifikovaným učitelem jen na tři roky, ale novela zákona přímo nestanovuje požadavek si za ty tři roky učitelské vzdělání doplnit.

Jeden učitel-laik by tak teoreticky mohl tři roky učit na výjimku na jedné škole a pak přejít na sousední školu a zase učit dál.