Vraťte zpět Radeckého, vzkázal spolek
Znamenité umělecké dílo 19. století, socha českého vojevůdce maršálka Josefa Václava Radeckého, patří na Malostranské náměstí. Takové je poselství petice, která podporuje návrat artefaktu na původní místo.
Podpisová akce končí v neděli, vzápětí archy zástupci Spolku Radecký předají na radnici Prahy 1 a pražský magistrát. Před chystanou rekonstrukcí náměstí vznikne také studie umístění díla. „Petice běží do neděle 31. ledna, včera dopoledne jsme na elektronických arších nashromáždili 1 429 podpisů, další dvě stovky jsou na písemných dokumentech,“představil dosavadní výsledek sbírky architekt Jan Bárta, předseda Spolku Radecký.
Na „jedničce“má záměr návratu maršálka Radeckého podporu. Radní této městské části dali znovuvztyčení artefaktu zelenou již před několika měsíci. Projekt magistrátu na obnovu Malostranského náměstí s návratem zatím nepočítá.
„Pojďme v první řadě pomník ověřit rozměrově a velikostně. A poté, až bude dokončena projektová dokumentace k rekonstrukci náměstí, rozhodnout, kde bude stát,“popsal aktuální situaci Richard Bureš (ODS), radní Prahy 1 pro dopravu, jenž s návratem Radeckého souhlasí. Podle jeho názoru potom mohou být vybudovány základy pomníku, které lze překrýt dlažbou. A Radeckého vrátit později.
„Nebylo by třeba složitě rozkopávat zrekonstruované náměstí, podobně, jako se to v některých případech děje,“soudí Richard Bureš.
O zahájení rekonstrukce náměstí se uvažovalo na jaře. „V tuto chvíli probíhá výběrové řízení na zhotovitele stavby, ukončení soutěže a uzavření smlouvy. K tomu dojde pravděpodobně v květnu,“popsal situaci Marek Vácha z pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR).
„S projektanty jsem se dohodl na objednání studie umístění sochy,
MALÁ STRANA
Zmizelá dominanta to je záležitost nejbližších dní. Buď by šlo o původní místo, ale posunuté o něco blíže k Mostecké ulici,“uvedl Jan Bárta.
Zastávka anebo Matfyz
Socha maršálka stávala na nynější zastávce tramvaje a zasahovala by do provozu. Další možná lokalita je u sídla Matematicko-fyzikální fakulty, dříve C. k. Českého zemského vrchního soudu, kdysi Jezuitského profesního domu. „Má představa je následující, vybrat ze zmíněné studie variantu jedna anebo dvě a poté o věci jednat se zástupci pražského magistrátu. Podle dohody vybudovat základy a dát na ně třeba dlažbu. Rozhodnout o tom by se však mělo dříve, než začne rekonstrukce náměstí,“uvedl Jan Bárta. Spolek vypsal také veřejnou sbírku. „Její výtěžek použijeme pro projektové a přípravné práce, spojené s obnovou pomníku maršála Radeckého z Radče a na kofinancování jeho obnovy,“uvádí zástupci spolku. Na počátku prosince se na účtu shromáždilo více než 262 tisíc korun.
Mistrovské dílo
Pomník i s podstavcem původně dosahoval výšky přes deset metrů, ohrazovala jej čtveřice kamenných sloupků s řetězem na čtvercovém půdorysu o rozměrech cca devět krát devět metrů. K výrobě kovolitci použili deset tun materiálu, odlitého z kanónů. Autory monumentu, slavnostně odhaleného roku 1858, se stali bratři Maxové.
„Radeckého pomník představuje znamenitý výtvor sochařství 19. století, naprosto špičkový. Interpretovat historický význam a odkaz těchto výtvorů představuje hlavně úkol historiků,“uvedl Jaroslav Podliska, vedoucí pražského územního odboru Národního památkového ústavu (NPÚ). Pomník padl za oběť obrazoboreckým bouřím po roce 1918, karlínská firma Mašek jej tehdy rozebrala a odvezla do Lapidária Národního muzea. Vynikající český vojevůdce a autor plánu porážky císaře Napoleona u Lipska roku 1813 nebyl ani za nových pořádků prokádrován. Historici a další odborníci však po stu letech vyzývají k věcné diskusi jak o pomníku, tak o osobnosti velkého stratéga – rodáka ze středních Čech, který v Praze například v mládí studoval na piaristické škole. „Pro mne je důležitá tolerance přístupů, pochopení, že může existovat více názorů na stejnou věc, snaha neusilovat jen o jednostrannou pravdu a připustit, že výsledek může být v něčem odlišný, než jsou mé představy.“řekl Jaroslav Podliska.