Vakcína má zelenou
Očkování novou vakcínou firmy AstraZeneca v EU včera schválila Evropská léková agentura.
Vakcína byla hodnocena ve Velké Británii, Brazílii a Jižní Africe. Podle čtyř klinických studií je bezpečná. Její účinnost je však pouze šedesátiprocentní.
Podobnou účinnost vykazují vakcíny proti chřipce. Mezi očkovanými se však během studie neobjevil nikdo, kdo by kvůli onemocnění covidem musel být hospitalizovaný.
„Vakcína se může zdát být méně účinná v prevenci vzniku symptomatického onemocnění covid-19 ve srovnání s již registrovanými vakcínami, avšak brání rozvoji závažného onemocnění. Věřím, že data o účinnosti této vakcíny se budou dále upřesňovat,“řekla Storová ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Většina účastníků studií byla ve věku 18 až 55 let, u starších zatím není dostatek dat. Ta, která odborníci dosud mají, naznačují, že vakcína je i pro starší bezpečná. „Experti Evropské lékové agentury usoudili, že vakcína může být použita u starších dospělých. Více informací se očekává z probíhajících studií, které zahrnují vyšší podíl starších účastníků,“uvedl SÚKL.
Dohromady mohou všechny členské státy Evropské unie zakoupit 300 milionů dávek s možností dalších sto milionů. Češi by měli celkem získat tři miliony dávek pro 1,5 milionu lidí. „Smlouva rovněž umožňuje členským státům darovat své dávky vakcín zemím s nižšími a středními příjmy nebo je přesměrovat do dalších evropských zemí,“uvádí v tiskové zprávě ke smlouvě s výrobcem Evropská komise.
Jak funguje AstraZeneca?
Jde o takzvanou vektorovou vakcínu. Ta funguje tak, že se použije jiný virus jako jakýsi „kurýr“či „nosič“(zde adenovirus) a do něj se vloží genetická informace. V případě koronaviru tento „kurýr“nese gen pro produkci spike proteinu, což jsou výběžky či paprsky na povrchu
viru, které mu umožňují vstup do lidských buněk.
Samotný adenovirus se nemůže v lidském těle množit ani nezpůsobuje onemocnění. Jeho úloha je v tom, že jakmile je vakcína podána, díky jeho obsahu se v těle vytvoří spike protein koronaviru a imunitní systém člověka ho okamžitě zaznamená a začne si proti němu tvořit obranu, tedy protilátky.
Když se potom člověk s virem SARS-CoV-2 opravdu potká, imunitní systém už ho zná a umí na něj zaútočit. Virus se tak nedostane do buněk a nemoc se nerozvine.
Na očkování je minium stížností
Denně se u nás naočkuje v průměru 15 tisíc lidí. První dávku dostalo přes 250 tisíc lidí, 28 tisíc už u očkování ukončilo druhou dávkou.
Zatím SÚKL zaznamenal asi dvě stě hlášení na podezření na nežádoucí účinky. Jde však o očekávané reakce, které uvádí i výrobce. Jde třeba o příznaky chřipky jako zvýšená teplota, únava, bolest svalů či kloubů. Někdy lidé hlásí i bolesti v místě vpichu, nevolnost či zvracení.