Německý rok s covidem: Kde se stala chyba?
Očekávání Němců byla vysoká. Vládě se však nedaří zvládat pandemii podle toho, jak si původně představovali.
BERLÍN Bylo to před rokem touto dobou, kdy bavorská armádní laboratoř potvrdila první výskyt do té doby neznámého viru z Číny na území Německa. „Pamatuji si, že bylo pondělí 27. ledna 21:17 hodin. V tu chvíli to všechno začalo. Měli jsme před sebou něco, s čím jsme se dosud nesetkali, a nikdo nevěděl, co bude dál,“popisuje dobu přesně před rokem lékař z nemocnice v Mnichově, do níž ten večer přijel 33letý muž s příznaky podobnými chřipce.
„Nic nám nehrozí“
Od té doby v souvislosti s nákazou covid-19 zemřelo přes 50 tisíc lidí. Bylo to opravdu nutné? Z dosavadních dat je navíc zřejmé, že vývoj se přinejmenším v tomto ohledu zhoršuje. Prvních devět měsíců byl počet obětí v Německu 10 tisíc – a během posledních dvou měsíců se zpětinásobil.
„Německo již není příkladem toho, jak zvládat pandemii,“bilancují nyní německá média.
Už začátek pandemie politici, stejně jako řada odborníků, podcenili. V době, kdy byl čínský Wu-chan, odkud se nákaza novým koronavirem SARS-CoV-2 rozšířila do celého světa, v přísné karanténě, se v Německu zdálo, že riziko, pokud vůbec nějaké existuje, je příliš daleko. O prvním případu nákazy v Německu pak bavorský zemský sněm v tiskovém prohlášení o nákaze informoval stručně: nakažený muž je zdravotně v dobrém stavu a „riziko nákazy novým koronavirem je v Bavorsku aktuálně považováno za zanedbatelné“.
Od té doby se však jen v Bavorsku nakazilo téměř 400 tisíc lidí a deset tisíc jich na komplikace spojené s infekcí zemřelo.
Rozsah situace v té době nejen v Německu nedokázal odhadnout nikdo. Ještě v únoru bylo z oficiálních míst slyšet, že letiště jsou na výskyt nového viru dobře připravená a ohrožení je nízké. To se začalo rychle měnit. Koncem února už Německo mělo první ohnisko nákazy v západoněmeckém okrese Heinsberg, lidé si přestávali podávat ruce a z regálů zmizel toaletní papír.
Začátkem března přitom Institut Roberta Kocha riziko pro veřejné zdraví ještě považoval za „mírné“.
Teprve v polovině měsíce vláda zatáhla za brzdu a zavřela zemi do karantény. Během léta nastalo mírné uvolnění a od podzimu kvůli narůstajícím počtům nákaz pak další, kontinuálně prodlužovaná karanténa a stále přísnější protiepidemická opatření.
Pandemie v plné síle ukázala na dlouho odkládané problémy: například o digitalizaci se v Německu léta mluví, ale mnohem méně se pro ni dělá. Dobré internetové připojení po celé zemi by přitom nyní ve školách usnadnilo komplikovanou výuku na dálku, stejně tak možnost vyřizovat úřední záležitosti bez osobního kontaktu by přispěla ke snížení rizika nákazy.
Německé úspěchy
Přes to všechno je situace v Německu pořád lepší než v řadě evropských zemí – co by za ni jinde dali. V této souvislosti se zmiňuje i racionální přístup kancléřky Angely Merkelové, která jako vědkyně s doktorátem z fyziky naslouchá zkušeným odborníkům spíše než stranickým kolegům.
Zároveň je nutné zmínit očividný úspěch země v boji proti pandemii: první vakcínu schválenou pro použití v Evropě vyvinula německá biotechnologická firma BioNTech, jejíž vývoj německá vláda podpořila sumou ve výši 375 milion eur.
Nyní, kdy má celá Evropa problém se slíbenými dávkami vakcíny firmy AstraZeneca vyráběné v Británii, oznámil BioNTech, že pro místní potřebu dodá dvojnásobek původně slíbených dávek. I ty se budou vyrábět v Německu, konkrétně v nově uzpůsobené továrně v Marburgu.