Jo Nesbo v Království boří zažitou představu o Norsku
V roce 2020 spadlo Norsko, domovina spisovatele Jo Nesba, na páté místo v žebříčku nejšťastnějších zemí světa. Kdyby však analytici z OSN hodnotili úroveň štěstí podle životů hrdinů v jeho novém románě Království, neprobojovalo by se možná ani do top stovky.
Novinka stojící mimo detektivní sérii s Harry Holem totiž přímo kypí smilstvem, korupcí, zradou, násilím i vraždou a hříchů by se v ní dalo najít ještě víc. Naštěstí ne těch autorských. Zatímco odlehlá horská vesnička Os, která stojí v centru dění, je nešvary přímo prošpikovaná, Nesbo se jako spisovatel neduhům ostražitě vyhýbá.
To činí z Království jeden z jeho nejlepších románů. Vyprávět o ději bez vyzrazení zápletky lze stěží. Proto raději jen drobný náčrt. Do západonorského Osu se vrací společně se svou manželkou, Barbadosankou Shannon, místní rodák Carl Opgard. Po střední škole odešel hledat štěstí do Ameriky, teď však plánuje proměnit svůj rodný kraj. Místo, ve kterém jeho starší bratr Roy, nyní provozovatel benzinky, zůstal, aby střežil rodinné sídlo Opgardů – rozlehlé stavení na samotě, jež přináší do života spíše strasti než radosti.
Staré rány i kostlivci
Účel Carlova návratu je prostý – postavit na nevyužitých rodinných pozemcích velký horský hotel. Jeho příjezd v městečku však rozpoutá mnohem víc než jen bouřlivé diskuse o jedné stavbě. Otevře zdánlivě zahojené rány a postupně ze skříně
Skvělý vypravěč
vypouští jednoho kostlivce za druhým, dokud nezbude jen úplné prázdno.
Království by se dalo nejjednodušeji definovat jako thriller, nese však i prvky milostného, psychologického a samozřejmě kriminálního žánru. Atmosféru města žijícího vlastním životem, téměř nezávisle na okolním světě, vystihl Nesbo znamenitě. Koneckonců skupina hrdinů, již pojí dávné křivdy i vzplanutí, je spisovateli vždy k užitku.
Pomineme-li prolog, úvodní tempo Království je pozvolné, místy až meditační. Nesbo čtenáře pomaličku směřuje na dlouhou cestu, ze které jej nakonec svede zcela nečekaně. Bez upozornění. Co by se v jiných případech mohlo jevit jako tahání za nos, zde zcela připoutává.
Do morku kosti
Psychologický rozměr románu je strhující. Sourozenecké vztahy a jejich dynamiku Nesbo nesvléká pouze do naha, jde do morku kosti, a kdyby mohl, půjde ještě dál. Skoro je div, že se ještě proti vyřčeným myšlenkám o intimních vztazích v rodině nevyslovila církev.
Stejně dobře pracuje i s emocemi a motivacemi vedlejších hrdinů, což z románu i v tomto směru činí příjemně neschematizující čtení. Navíc svým nadšením pro stará auta i hudbu J. J. Calea dodává příběhu punc opravdovosti a lidskosti.
Aby té lidskosti však nebylo moc, nechybí ani scéna vyloženě holeovská. Netřeba prozrazovat víc, než že v ní figuruje skalp a vysoce toxické rozpouštědlo Fritz.
No je to radost, číst znovu Nesba. Další na řadě je prý soubor povídek, mimo jiné i jedné pandemické, a pak zas přijde Harry Hole. Kdyby se ho však chtěl Nesbo definitivně zbavit, není třeba se bát. Bude mít co nabídnout i nadále.
Království Jo Nesbo