Lidem po covidu pomáhá laser i lázně
Přibývá lidí zasažených postcovidovým syndromem. Trápí je bolesti i dýchání
Může postihnout plíce, v některých případech srdce, lidem se nevyhýbají ani deprese. Koronavirová epidemie už několik měsíců „vyrábí“novou sortu nemocných. Nemalá část pacientů, kteří covid prodělali, se totiž další týdny i měsíce potýká s následky.
Většina potíží však podle odhadů lékařů postupně zmizí a velká část lidí se vyléčí.
S regenerací plic poškozených jejich covidovým zápalem může pomoci takzvaná MLS laserová terapie. S nástupem podzimní vlny koronavirové nákazy ji u nás jako jediní v Česku, a možná i v Evropě, zkoušejí v kolínské nemocnici.
Pacientovi ležícímu na břiše je postupně ze vzdálenosti 20 centimetrů bezkontaktně ozařována plocha jedné a posléze druhé plíce. Doba terapie na jednu plíci je necelých 15 minut.
„Dochází ke zlepšení dýchání, zlepšení nálezu na plicích na rentgenu či CT a je i prokazatelně kratší doba hospitalizace. Metoda je určena k terapii pacientů se středně těžkou či těžkou formou covidové pneumonie (zápalu plic) a není zatím nastavena pro pacienty na umělé plicní ventilaci,“říká primář Rehabilitačního oddělení Oblastní nemocnice Kolín Lukáš Cibulka. Zároveň upozorňuje, že z dosud malého vzorku pacientů nelze činit větší závěry.
Cibulka se nyní chystá zpracovat studii založenou na popisu konkrétních případů, v níž by shrnul výsledky svého pozorování. Měla by se ve své formě podobat americké
Jde o soubor příznaků a změn, které postihují nejen plíce, ale i orgány jako srdce, cévy nebo ledviny. Odborníci hovoří i o neurologických potížích jako problémy s pamětí, o depresích či nespavosti.
V oblasti plic se po středně těžkém či těžkém covidu vyskytují fibrotické změny, tedy zjizvení plic, kdy je část plicní tkáně nahrazena nefunkční jizvou. Dochází i k problémům přenosu kyslíku v oblasti plicních sklípků. S následky se potýkají výrazněji lidé po mechanické ventilaci.
studii, která vznikla k popsanému druhu terapie už na jaře.
Trápení i po několika měsících
Za postcovidový syndrom lékaři označují, pokud potíže jako snížení plicních funkcí, únava, dušnost či bolesti hlavy a kloubů přetrvávají déle než tři měsíce po nemoci. Takových pacientů může být mezi těžšími případy podle některých odhadů až třetina.
Odborníci zdravotní stav svých pacientů sledují už od jara, vznikly kvůli tomu i první postcovidové ambulance u plicních klinik velkých nemocnic – třeba v Hradci Králové či Olomouci. Navíc už odborná společnost plicních lékařů pracuje i na doporučeních, jak lidem s postcovidovým syndromem pomoci.
Na ministerstvu zdravotnictví pak vzniká novela vyhlášky o dispenzární (soustavné) péči), která stanoví, jak u syndromu postupovat. „Postcovidoví pacienti, u kterých budou závažné následky onemocnění covid-19 přetrvávat déle než 12 týdnů, budou zařazeni do systému dispenzární péče,“vysvětluje mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová. Vzniká i speciální registr, do kterého budou plicní lékaři data o dopadech nemoci zaznamenávat. Účinnost vyhlášky se očekává během dvou měsíců.
Kromě toho už první pacienti podstupují i léčbu v lázních. Pojišťovny ji již nyní hradí, nárok má člověk po těžkém covidu.
Například v Priessnitzových léčebných lázních v Jeseníku již ošetřili prvních deset lidí z jarní vlny. „Základem programu je pročištění dýchacích cest, to je inhalace a venkovní dechové cvičení, prodýchání všech částí plic a posílení dechových svalů, tedy řízená terénní chůze, venkovní dechové cvičení, dechová rehabilitace v rámci individuální léčebné tělesné výchovy,“popisuje vedoucí lékař Priessnitzových léčebných lázní Jaroslav Novotný.
Součástí jsou i procedury na posílení imunity jako střídavé koupele nohou či inhalace s vitaminy na posílení sliznic dýchacích cest. Lázeňský pobyt trvá tři týdny.