Metropole je vlajková loď vědy a výzkumu
Ve sféře vědy a výzkumu představuje Praha v republikovém porovnání mimořádný region. I to vyplývá z analýzy s názvem Výzkum a vývoj v Praze v letech 2005–2019, kterou představil Český statistický úřad (ČSÚ).
STRAŠNICE Miliardové finanční výdaje a také desítky tisíc zaměstnanců na různý pracovní úvazek – to dělá z metropole ráj pro rozmanité vědní obory. Výraznou roli hraje v hlavním městě také sektor vysokého školství.
Detekce covidového viru, vývoj hygienického papíru likvidujícího bakterie, testy účinnosti roušek a filtrů a další vědecké programy. Nejen tak nyní pomáhá jedno ze špičkových vědeckých center Akademie věd ČR (AV ČR) v boji proti pandemii.
„Čeští vědci otestovali novou takzvanou dvojitou protilátku, která velmi účinně chrání před koronavirem SARS-CoV-2 a všemi jeho testovanými variantami,“popsala jednu z aktuálních aktivit akademiků Markéta Růžičková, mluvčí AV ČR.
Po Praze vede Brno
Věda a výzkum tak, jak je prezentuje zmíněný ústav a řada dalších neméně oceňovaných pracovišť, je pro Prahu dlouhodobě typickým oborem. Ten logicky láká vysoce kvalifikované zaměstnance a nabízí jim i nadstandardní odměny, lze vyčíst ze zmiňované analýzy statistiků. „V Praze pracovalo ve výzkumu a vývoji v roce 2019 téměř 40,5 tisíce zaměstnanců. Jde bezmála o 35 procent všech zaměstnanců v tomto oboru v České republice. Výdaje na vědu a výzkum dosáhly v roce 2019 v Praze 40,1 miliardy korun,“shrnul tuto problematiku Tomáš Slavíček z Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v Praze.
Vědě a výzkumu se v hlavním městě věnuje více než třetina všech zaměstnanců v této kategorii v rámci celé České republiky.
Metropole je v této špičkové sféře lidské činnosti výjimečná i podle dalších ukazatelů. V tomto oboru v Praze na plný úvazek pracuje přes 28 tisíc osob. Jde takřka o dvojnásobek zaměstnanců oproti Brnu, které se v kategorii vědy a výzkumu umístilo na druhém místě v celorepublikovém srovnání. „V České republice pracovalo na plný úvazek ve vědě a výzkumu téměř 80 tisíc osob,“sděluje analýza.
Z analýzy však rovněž vyplývá, že se z dlouhodobého pohledu snižuje koncentrace výzkumných pracovníků.
„Dochází k poklesu podílu Prahy na celkovém počtu výzkumných pracovníků v České republice,“uvádí studie.
Dominují vědci
Význačnou roli vedle Prahy v republikovém porovnání zastává Jihomoravský a Středočeský kraj. „Sem se soustředila sedmina celorepublikových výdajů, 16,8 miliardy korun, a pracovala zde desetina všech zaměstnaných, 8,2 tisíce osob,“vysvětlil Pavel Hájek vedoucí oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ pro Středočeský kraj.
Experti vytvářející studii mezi zaměstnance pracující plně ve vědě a výzkumu zařadili jak výzkumné pracovníky, tak technické a odborné zaměstnance.
Navzdory tomu počet výzkumníků v hlavním městě zůstává výjimečný. V branži působí téměř 17 tisíc výzkumníků. I toto číslo je výjimečné v porovnání s ostatními kraji České republiky, jde o téměř 40 procent pracovníků.
Mezi výzkumnými pracovníky je žen výrazně méně než mezi zaměstnanci ve vědě a výzkumu. Z údajů nashromážděných ČSÚ plyne, že zastoupení žen mezi výzkumníky i mezi ostatními zaměstnanci se mezi lety 2005 až 2019 mírně snížilo. A to platí nejen o hlavním městě, ale i o ostatních krajích České republiky.
Důležitou roli v hlavním městě také hrají vládní úřady. V těchto institucích pracuje významná část výzkumných pracovníků, technických, odborných a ostatních pracovníků výzkumu a vývoje.
Počet studentů přírodovědných oborů na veřejných a soukromých školách podle trvalého bydliště se pohybuje v Praze v několika posledních letech nad hranicí dvou tisíc. Na technických oborech je to zhruba o tisícovku více.
Odměna stojí za to
Věda a výzkum si vyžadují ve špičkových pozicích nadstandardně kvalifikované pracovníky. Nabízejí ovšem také nadprůměrné mzdy. V roce 2019 průměrná hrubá měsíční mzda v Praze se v tomto ranku přehoupla přes 57 tisíc korun. Jde téměř o čtyři tisícovky více, než činí republikový průměr.
Rozdíl v porovnání s obecným platovým průměrem je ještě výraznější. Za tři čtvrtletí roku 2020 průměrná mzda v Praze dosáhla necelých 43 tisíc korun. Republikový průměr činil v uvedené době necelých 35 tisíc korun.
Odměny ve vědě a výzkumu v posledních letech pravidelně stoupají. V roce 2013 se v Praze například přiblížily hranici 45 tisíc korun. O čtyři roky později se již přehouply průměrné mzdy přes úroveň 50 tisíc korun.
Bezmála 35 procent všech vědeckých pracovníků z Česka žije v Praze.
Od hutí k mikroskopu
Rostoucí podíl lidí zaměstnaných ve vědě poukazuje také na skladbu zaměstnanosti v Praze. V roce 2005 počet zaměstnanců v tomto celkově překročil hranici 15 tisíc. Z toho statistici do kategorie výzkumníků zařazují přibližně deset tisíc lidí. Proměny vyniknou výrazně například v porovnání s rokem 1989, tehdy v dělnických profesích pouze v nejprůmyslovějším rajonu, devátém obvodu, pracovalo přes 46 tisíc lidí. Průměrná mzda v tomto oboru v Praze dosáhla 3 350 korun. Šlo o podobnou sumu, jakou dostávali kvalifikovaní pracovníci ve vědě a výzkumu – 3 573 korun.