Liberecký hejtman o skandálu

Prošel zákon, který předchází šikaně whistleblowerů.

Pracovník ví, že jeho nadřízený nebo kolega bere úplatky nebo jinak podvádí. Příliš možností, co s tím dělat, ale nemá. Pokud to nahlásí, nezbývá mu než doufat, že se mu nikdo nebude mstít.

Nemá ze zákona žádnou ochranu a neexistuje systém, který by určil, kam či na koho by se mohl obrátit, pokud nechce rovnou na policii.

V budoucnu by to ale mohl nahlásit oficiálně. Zákon o ochraně oznamovatelů, který včera po několika letech příprav schválila vláda, určuje přesný postup. Pracovníkovi má zaručit ochranu, aby ho po dobu, než se podezření vyšetří, nemohl zaměstnavatel třeba vyhodit, sesadit nebo mu snížit odměny. Ať už jde o korupci, porušování pracovních podmínek, nebo třeba znečišťování životního prostředí, stát chce motivovat lidi, aby na takové jednání upozorňovali a nebáli se.

Šéfka resortu spravedlnosti Marie Benešová bude chtít zákon prosadit ještě letos. „Myslím si, že to velmi pomůže v boji s korupcí,“řekla Benešová. Zavedení pravidel pro ochranu oznamovatelů chce od členských zemí Evropská unie.

Svoboda projevu, nebo nátlak?

Příkladem takzvané whistleblowerky (od anglického výrazu pro pískání na píšťalku), jak se oznamovatelům říká, byla Brigitte Heinischová, zdravotní sestra v jednom z berlínských domovů pro seniory. Upozorňovala na nedostatečný počet personálu i nevhodné hygienické zázemí.

Ani po kontrolách z pojišťoven se nic nedělo. Sestra to ale nevzdala a již s pomocí advokáta nakonec zřizovateli hrozila trestním oznámením. Jenže stíhání policie zastavila.

Heinischová dostala výpověď. S odboráři rozjela letákovou kampaň, kde praktiky zařízení zveřejnila. Případ Heinischová posuzovaly německé soudy různě. Podle prvního šlo o svobodu projevu, podle dalších dvou vytvářela kampaní na zaměstnavatele nátlak. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku nakonec její právo na svobodu projevu uznal. Heinischové uvěřil, že kampaň byla poslední možností, jak docílit nápravy. Kdyby už zákon platil, soudů by byla ušetřena.

Pravidla oznamování

I Česko bude mít nová pravidla. Od roku 2022 si systém oznamování a ochrany bude muset zajistit každý podnik nebo úřad nad padesát zaměstnanců. Pověří osobu, která bude podněty přijímat. Oznámení bude možné podat také přímo na ministerstvu spravedlnosti, které se chystá zřídit samostatný útvar.

„Oznamovací mechanismy budou rovnocenné. V mnoha případech však bude z hlediska oznamovatele a řešení protiprávního jednání efektivnější, pokud oznámení podá prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému,“říká mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Pokud se však ukáže, že je udání smyšlené, hrozí oznamovateli sankce až 50 tisíc korun. Zaměstnavatelé ale považují částku za příliš nízkou. „Požadujeme zvýšit tuto pokutu do maximální výše jednoho milionu korun, protože v zákoně není žádná ochrana firem proti zneužití ze strany oznamovatelů,“říká Jitka Hlaváčková, právnička Svazu průmyslu a dopravy.

Piráti: Zákon nebude fungovat

Zákon čeká bitva ve Sněmovně. Podle Pirátů nebude fungovat a nepřiměje lidi nic oznamovat. Zákon má zaručit, že údaje o oznamovateli zůstanou důvěrné. Piráti však požadují, aby oznámení mohlo být provedeno anonymně – pouze s uvedením adresy pro doručování (aby oznamovatel mohl být vyrozuměn, jak šetření dopadlo). „Tato úprava výslovně zakazuje, aby vůči oznamovateli byly učiněny odvetné kroky, jako je psychický nátlak, účelové přeřazení na jinou pozici nebo výpověď,“říká pirátský poslanec Lukáš Černohorský. Piráti mají vlastní verzi zákona.