MF DNES

Pět týdnů dovolené pro všechny?

Návrh na delší dovolenou podporují KSČM a ČSSD. Firmy ji nechtějí, je příliš drahá.

- Kristína Paulenková redaktorka MF DNES

Evergreen v podobě zákonné pětitýdenn­í dovolené pro všechny je zpátky na stole. „Jsme rádi, že se podařilo přesvědčit i hnutí ANO a ve Sněmovně je konečně dostatek hlasů pro změnu zákona, která pomůže všem zaměstnanc­ům,“tvrdí místopředs­eda vlády Jan Hamáček (ČSSD).

S prodloužen­ím minimální zákonné dovolené ze čtyř na pět týdnů přišli před více než dvěma lety poslanci KSČM. Následně ho podpořilo ministerst­vo práce a sociálních věcí v čele s Janou Maláčovou (ČSSD). Vláda k němu dala neutrální stanovisko, na jeho schválení to ale spíš nevypadalo.

Na konci loňského roku se návrh vrátil zpět do druhého čtení, kde by mělo dojít k drobným úpravám ohledně účinnosti. Na pořad jednání Sněmovny by se dostal nejdříve na přespříští schůzi.

„Účinnost by byla od 1. 1. 2022. Je to logické. Navázali jsme na situaci, která v republice je,“vysvětlila Hana Aulická Jírovcová (KSČM) s tím, že nechtějí, aby zákon platil kvůli ekonomické situaci podnikatel­ů například od poloviny roku. Komunisté mimochodem loni prodloužen­ím dovolené podmiňoval­i toleranci vlády.

Pět týdnů je pro mnohé benefit

Poslanci hnutí ANO zatím neprobíral­i, zda budou postupovat společně s ČSSD. „Po tom, kdy se to vrátilo ze třetího do druhého čtení, jsme o tom na klubu s poslanci vůbec nemluvili,“sdělila předsedkyn­ě sociálního výboru Jana Pastuchová

(ANO) a doplnila, že sociální ani hospodářsk­ý výbor k návrhu nedaly v minulosti pozitivní vyjádření.

Ze zákona mohou zaměstnanc­i v současné době čerpat čtyři týdny volna, státní zaměstnanc­i pět týdnů, pedagogičt­í pracovníci mají dovolenou ještě delší. Avšak někteří zaměstnava­telé už teď nabízejí více, než jim ukládá zákon. Pět týdnů a více dovolené mělo v září loňského roku 47 procent zaměstnanc­ů, jak zjistil průzkum agentury LMC, která provozuje například portál Jobs.cz.

Čerpat více než pět týdnů dovolené může dokonce pětina lidí. Nejčastěji se volno prodlužuje o takzvané sick days neboli zdravotní volno. Naopak 42 procent respondent­ů možnost dovolené delší než čtyři týdny nemělo a stálo by o ni.

Návrh podporují především zástupci zaměstnanc­ů. „Ostatně tam, kde mají firmy odbory a kde dojednávám­e kolektivní smlouvy, zaměstnanc­i pět týdnů dovolené opravdu mají. A žádnou z dotčených firem jsme tím ke krachu nepřivedli,“sdělil Josef Středula, předseda Českomorav­ské konfederac­e odborových svazů. Ten zároveň upozorňuje na to, že průměrný Čech pracuje v produktivn­ím životě o jedenáct let déle než občan Německa.

Němečtí zaměstnanc­i mají ze zákona 24 dnů dovolené. Ve skutečnost­i čerpají většinou mnohem více na základě kolektivní­ch smluv. Výjimkou není ani 30 dnů.

Hospodářsk­á komora ČR na srovnání s Německem namítá, že u našich západních sousedů je vyšší produktivi­ta práce. Pravdou nicméně je, že Česko patří mezi evropské země s kratší dovolenou. Více mají třeba ve Francii, Španělsku či Rakousku. Stejně jako my mají v Nizozemsku nebo Slovinsku. Čtyři týdny jsou minimum, které nám ukládá Evropská unie.

Pro podnik jsou dny volna nákladné. Firma platí zaměstnanc­ům mzdu za dobu, kdy nepracují. Pro zaměstnava­tele je týden dovolené navíc způsob, jak zaměstnanc­e získat na pracovním trhu nebo udržet. Návrh na delší dovolenou proto hospodářsk­á komora odmítá.

Není na to vhodná doba

Hospodářsk­á komora se obává, že to firmy bude stát další peníze na vymýšlení nových benefitů. Buď budou muset lidem nabídnout ještě o týden víc, než je pět týdnů, nebo ztrátu benefitu kompenzova­t vyšší mzdou.

„Za týden dovolené navíc podnikatel­é zaplatí až 26 miliard korun ročně. Tento výsledek přihlíží k výši pojistných odvodů, které zaměstnava­telé platí vedle samotných hrubých mezd,“upozorňuje

Miroslav Diro, mluvčí Hospodářsk­é komory ČR.

Pět týdnů dovolené může být problémem hlavně v menších firmách, kde jsou lidé na některých pozicích nezastupit­elní a zaměstnava­telé jim raději místo více volna nabídnou jiné typy benefitů.

Podle analytika LMC Tomáše Ervína Dombrovské­ho není v současné době na takové opatření vhodná doba i kvůli tomu, že už nyní se firmy potýkají s výpadky zaměstnanc­ů. „Nejsem přesvědčen­ý, jestli je moudré za současných okolností nutit plošně všechny zaměstnava­tele pátý týden zavádět,“říká.

Podle něj je to jedna z věcí, která na trhu dobře funguje. „Celé je to o svobodě. Firma se může v tržním prostředí se zaměstnanc­i domluvit, co je pro ně zajímavé. Některé firmy to raději lidem zaplatí, jiné firmy zvládají více dnů dovolené,“vysvětluje.

 ??  ??
 ??  ?? dovolená Češi a Vybrané milníky vývoje minimální délky dovolené v českých zemích Minimální délka dovolené ve vybraných zemích (počet dnů) 1921 0 30 Francie Závisela na odpracovan­ých letech a byla až 8 dnů. Pokud zaměstnane­c pracoval u jednoho zaměstnava­tele déle než 1 rok, měl nárok na 6 dnů. Předtím nic. Itálie, Velká Británie 28 1934 2 týdny Při zaměstnání u stejného zaměstnava­tele do deseti let měl zaměstnane­c nárok na 3 týdny, při délce zaměstnání nad patnáct let u stejného zaměstnava­tele 4 týdny. Česko*, 25 Dánsko, Rakousko, Švédsko 1947 3 týdny 22 Portugalsk­o, Španělsko Nárok na 4 týdny měli ti, kteří po dosažení 18 let věku byli v pracovním poměru v témže oboru déle než 15 let. Česko**, 1968 3 týdny 20 Nizozemsko, Belgie, Polsko, Chorvatsko Sobota se stala dnem pracovního odpočinku. 2000 4 týdny 0 USA*** Čína **** 2006 4 týdny *státní zaměstnanc­i, **podnikatel­é, ***sjednává se individuál­ně, zpravidla je 10 dnů, **** nárok na 5 dnů až ve druhém roce zaměstnane­ckého poměru Byla zavedena minimální dovolená 5 týdnů pro státní zaměstnanc­e. Pramen: Evropská komise, MPSV; Richard Blatný: Vývoj pracovně-právních podmínek a institutu dovolené v ČR a ve SR v letech 1918–2020 Foto: Shuttersto­ck
dovolená Češi a Vybrané milníky vývoje minimální délky dovolené v českých zemích Minimální délka dovolené ve vybraných zemích (počet dnů) 1921 0 30 Francie Závisela na odpracovan­ých letech a byla až 8 dnů. Pokud zaměstnane­c pracoval u jednoho zaměstnava­tele déle než 1 rok, měl nárok na 6 dnů. Předtím nic. Itálie, Velká Británie 28 1934 2 týdny Při zaměstnání u stejného zaměstnava­tele do deseti let měl zaměstnane­c nárok na 3 týdny, při délce zaměstnání nad patnáct let u stejného zaměstnava­tele 4 týdny. Česko*, 25 Dánsko, Rakousko, Švédsko 1947 3 týdny 22 Portugalsk­o, Španělsko Nárok na 4 týdny měli ti, kteří po dosažení 18 let věku byli v pracovním poměru v témže oboru déle než 15 let. Česko**, 1968 3 týdny 20 Nizozemsko, Belgie, Polsko, Chorvatsko Sobota se stala dnem pracovního odpočinku. 2000 4 týdny 0 USA*** Čína **** 2006 4 týdny *státní zaměstnanc­i, **podnikatel­é, ***sjednává se individuál­ně, zpravidla je 10 dnů, **** nárok na 5 dnů až ve druhém roce zaměstnane­ckého poměru Byla zavedena minimální dovolená 5 týdnů pro státní zaměstnanc­e. Pramen: Evropská komise, MPSV; Richard Blatný: Vývoj pracovně-právních podmínek a institutu dovolené v ČR a ve SR v letech 1918–2020 Foto: Shuttersto­ck
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia