Převrat v Myanmaru: Su Ťij vyzývá k odporu
Armáda se chopila moci a zadržela vedoucí představitele státu. Obavy z nepokojů Země opatrně uvolňují opatření proti šíření viru
Armáda chrání zákony a dodržuje ústavu, prohlásil mluvčí myanmarské armády, když se začalo proslýchat, že velení ozbrojených sil připravuje převrat.
Včera, o den později, už byly v ulicích tanky a armáda se chopila moci. Už potřetí během 72leté nezávislé historie země. Začalo zatýkání. Do Aung San Su Ťij už v tom zase lítá jako za mlada.
Není pochyb o tom, že právě k osudu této legendární disidentky a nositelky Nobelovy ceny míru je nyní upřena pozornost světa v prvé řadě.
Žena, která si odseděla řadu let ve vězení a věnovala většinu svého života boji za demokracii ve své zemi, sice v posledních letech ztratila na Západě kredit, protože se dostatečně razantně nepostavila proti masakrům muslimských Rohingů, ve své zemi však zůstala nesmírně populární. Svědčí o tom i loňské volby, které její Národní strana za demokracii (NLD) drtivě vyhrála.
Právě jejich výsledky, pro armádní stranu krajně nelichotivé, se zřejmě staly hlavním důvodem, proč se generálové rozhodli sáhnout po krajním řešení a demokracii v Myanmaru pošlapat.
Su Ťij, která byla od roku 2016 v zemi de facto šéfkou vlády, byla včera uvržena do domácího vězení, stejně jako první civilní prezident Win Myin a řada poslanců nově zvoleného parlamentu. Internetový zpravodajský server Irrawady News informoval, že armáda v časných ranních hodinách zadržela také řadu známých osobností, mezi nimiž je filmař Min Tchin Ko Ko Ťi, spisovatel Maun Tha Čjou a několik vůdců studentských prodemokratických
Protest protestů z roku 1988. Co se s nimi stane dál, je zatím nejasné.
Jak napsal na Twitteru známý tamní historik Thant Myint U: „Myanmaru se právě otevřely dveře do velice odlišné a nejisté budoucnosti“.
V zemi včera panoval chaos, situace byla dramatická. Vojáci zaujali pozice v ulicích hlavního hospodářského střediska Rangúnu a obsadili také městskou radnici. Telefonní spojení s hlavním městem Neipyijto i s Rangúnem bylo přerušeno, přestala vysílat státní televize a prudce se zhoršilo internetové spojení.
Su Ťij v předem připraveném prohlášení vyzvala obyvatele, aby nepřijali vojenský převrat a protestovali. „Armáda se pokouší znovu uvalit diktaturu. Žádám občany, aby situaci odmítli a z celého srdce protestovali proti armádnímu puči,“stálo v prohlášení.
„Těžko v tuto chvíli odhadnout, co přijde dál,“uvedl analytik David Mathieson, který se tamnímu vývoji dlouhodobě věnuje. Poukázal na to, že Myanmar je zemí hluboce rozdělenou etnickými a náboženskými liniemi, je plnou zbraní a miliony lidí tam trpí chudobou. „Je pravděpodobné, že mnoho lidí vyslyší výzvy k protestům. Národní idol, jakým je Su Ťij, nelze jen tak znovu uvěznit. Lidé se nechtějí vrátit k vojenské vládě,“dodal Mathieson.
Právě včera se mělo konat ustavující zasedání nového myanmarského parlamentu. K tomu už nedošlo.
Vůdce pučistů, vrchní velitel armády Min Aun Hlain, uvedl, že armáda povolí nové volby po ročním výjimečném stavu. Odvolal se na to, že ústava země údajně umožňuje ozbrojeným silám převzít kontrolu v době „nouzové situace“. Podle prohlášení, které ocitovala vojenská televizní stanice Myawaddy TV, která jako jediná nadále vysílá, byla důvodem převzetí moci „neschopnost vlády řešit stížnosti armády na volební podvody během listopadových voleb a neochota odložit volby kvůli koronavirové krizi.“
Napětí mezi Su Ťij, její stranou NLD a generály nicméně zrálo už delší dobu. Někdejší disidentka totiž usilovala o rozšíření civilní moci v zemi, především o změnu ústavy z roku 2008, která zaručuje armádě čtvrtinu parlamentních křesel.
Armádní puč se ve světě setkal se silným odsouzením. Pro nového prezidenta USA Joe Bidena se puč stal jeho první zahraničněpolitickou krizí v úřadě. Jeho ministr zahraničí Antony Blinken vyzval k propuštění Su Ťij a dalších zadržených. Jen Psaki, tisková tajemnice Joe Bidena, dodala, že „pokud nebudou tyto kroky zvráceny, USA zakročí proti odpovědným.“
Některé evropské země včera začaly pozvolna uvolňovat protiepidemická opatření zavedená kvůli šíření koronaviru. V Polsku se otevřou obchody v nákupních centrech a provoz obnoví kulturní zařízení. V Římě zahajují provoz vatikánská muzea či Koloseum a ve většině regionů otevřou restaurace a bary. Rakouská vláda zvažuje, že umožní otevření obchodů, služeb či muzeí, pokud klesne sedmidenní průměr nových nakažených na 50 na 100 000 obyvatel. Restaurace a bary by měly zůstat zavřené do března. (ČTK)