Zakonzervované lokálky

Snaha státu ušetřit peníze může ukončit provoz řady víkendových turistických vlakových tratí.

Resort dopravy připravuje způsob, jakým bude možné zakonzervovat nepoužívané nebo málo využívané železniční tratě pro případ, že by na nich někdy v budoucnu chtěl opět provozovat železniční dopravu. Jednak tím státní Správa železnic ušetří peníze za udržování ekonomicky neprofitabilních tratí a jednak se vyhne jejich úplnému zrušení.

Má to však háček. Kromě zcela opuštěných tratí, které pro provoz buď neslouží vůbec, nebo jen velmi zřídka, může konzervace v podobě vytrhání kolejnic potkat i tratě, na nichž rozpočtové škrty omezily provoz na minimum. Patří mezi ně i víkendové turistické lokálky.

Rozhodující má být podle aktuálně projednávaného pozměňovacího návrhu zákona o drahách celkový počet vlaků, který za rok na trati projede. A to ať je objednává stát, kraj, nebo je provozuje soukromník.

„Drážní správní úřad na žádost vlastníka dráhy celostátní, regionální nebo místní, nebo vlečky nebo jejich části povolí její konzervaci, není-li taková dráha nebo její část po dobu dvou let po sobě jdoucích před podáním žádosti užitá v rozsahu alespoň 1 500 jízd ročně za účelem přepravy cestujících a 12 jízd ročně za účelem přepravy věcí,“uvádí se v návrhu, který podporuje ministerstvo dopravy.

Pokud by návrh prošel, mohli by úředníci Správy železnic zrušit tratě, na nichž v průměru projedou méně než čtyři vlaky denně. „Využití daného institutu pomůže vlastníku dráhy zejména šetřit finanční prostředky nehospodárně vynakládané na zajištění provozuschopnosti dráhy,“uvedlo k záměru ministerstvo.

Zakonzervování má oproti zrušení výhodu v tom, že nemusí vzhledem ke stále přísnějším technickým normám znamenat pro trať definitivní konec. Její obnova by totiž nebyla fakticky výstavbou nové tratě, ale zprovozněním bývalého drážního tělesa podle původních parametrů.

Omezený provoz kvůli covidu

Protože konzervace zní mnohem lépe než zrušení, provozovatelé výletních vláčků se obávají, že norma povzbudí úřednický apetit po zkracování tuzemské železniční sítě. Spousta výletních tratí totiž počtu 1 500 vlaků za rok nedosahuje ani zdaleka.

„Jezdíme o prázdninách, v červenci a v srpnu o sobotách vždy dva páry vlaků denně,“uvádí Jaroslav Křenek z Klubu historie kolejové dopravy Praha (KHKD), která provozuje jízdy historickými soupravami na trati mezi Lužnou u Rakovníka a Kolešovicemi. Spolu s mimořádnými jízdami tak dráhu, jež odbočuje z tratě spojující Rakovník a Žatec u Krupé, ročně využijí desítky vlaků, nikoli požadované stovky.

Správa železnic se snažila trať zrušit už před deseti lety za působení tehdejšího ministra dopravy Víta Bárty. Tehdy ale trať zachránilo to, že do ní ústí stále registrovaná vlečka. „Loni se ozvali opět s dotazem, zda trať nechceme koupit. Že se uskuteční výběrové řízení a Správa železnic ji prodá nejvyšší nabídce,“uvedl Křenek. Spolek však peníze na pořízení a údržbu tratě nemá.

Parametry pro bezpečné zachování nemusí být nesplnitelnou metou jen pro málo využívané výletní tratě, ale i pro řadu lokálek, na nichž byl a ještě bude kvůli nutnému hledání úspor v důsledku koronavirového útlumu omezený provoz.

Příkladem může být osmnáct kilometrů dlouhá dráha z Bakova nad Jizerou na Mladoboleslavsku do Dolního Bousova. Na ní, jak upozornil server Zdopravy.cz, kraj omezil objednávku spojů na tři páry vlaků o víkendech v období od konce března do konce října. Až do loňského prosince nicméně na trati jezdily v pracovních dnech tři páry vlaků, tedy dostatečný počet pro její zachování i podle nově chystaných pravidel.

Právě u tras s takto proškrtanými jízdními řády bude tlak na zakonzervování největší. U spojení, která v průměru obslouží méně než dva páry vlaků za den, totiž stát přestává provozovatelům tratě vyplácet příspěvek na její údržbu.