Inflace: nepříjemné překvapení
V Česku citelně zrychluje inflace, i když zatím nepozorovaně. Jde totiž o inflaci nikoli cen spotřebitelských, ale cen vstupů. Ovšem vstupů, které průmysloví výrobci používají pro výrobu spotřebního zboží.
Znatelný nárůst cen vstupů se v nadcházejících měsících může projevit výraznějším nárůstem spotřebitelských cen, než se nyní předpokládá. To vše v době, kdy statisíce domácností v Česku budou čelit nejvýraznější hrozbě propuštění ze zaměstnání nebo závažného poklesu příjmu za posledních takřka deset let.
Podle šetření, které mezi nákupčími v tuzemském zpracovatelském průmyslu pravidelně provádí společnost Markit, rostly začátkem letošního roku ceny průmyslových vstupů nejrychlejším tempem za poslední takřka čtyři roky.
Co je důvodem citelného vzestupu cen průmyslových vstupů? A mají se spotřebitelé a politici – zejména ti vládní, je tu volební rok – obávat letos rychlého zdražování?
Na sklonku loňského roku automobilka Volkswagen varovala, že čelí masivnímu výpadku v dávkách autodílů a součástek, například čipů do elektronických zařízení nebo bluetoothových komponent svých vozů. Výrobci čipů se totiž během loňských nejhorších fází covidové krize ve značné míře přeorientovali na výrobu spotřební elektroniky. Místo věcí do aut vyráběli třeba více dílů pro notebooky, po nichž z důvodu boomu „home office“celosvětově dramaticky vzrostla sháňka. Nebo pro herní konzole, jako je playstation, které světu v karanténě krátí dlouhou chvíli.
Jenže zájem o automobily se od té doby obnovil. A výroba se znovu rozjela. Ani v Česku, které bylo podzimní vlnou pandemie zasaženo poměrně těžce, už ve druhé polovině loňska nedošlo k odstávkám produkce jako na jaře.
Obnovení výroby aut a zotavování poptávky po nich jsou předně důsledkem toho, že ekonomický dopad druhé vlny pandemie rozhodně nebyl tak tíživý, jak se čekalo. Ani česká ekonomika nakonec za rok 2020 nepoklesne dvouciferně; procentuální údaj o jejím loňském poklesu bude jednociferný.
Terminály nestíhají
Volkswagen v tom nejede sám. Závažný nedostatek dílů postihuje i další světové automobilky, jako je Toyota nebo Fiat Chrysler. Nejnovější osobní vozy obsahují více než stovku čipů, přičemž absence jediné komponenty nezřídka způsobí pozastavení celého výrobního řetězce. Už to pociťuje i tuzemská Škoda, součást koncernu Volkswagen.
Mladoboleslavská automobilka minulý týden uvedla, že kvůli přetrvávajícímu nedostatku některých dílů zastavuje výrobu na několika provozech a směnách. Za zrušenou směnu dostávají zaměstnanci 85 procent průměrné mzdy, do níž se započítávají i bonusy, tedy více, než činí denní mzda.
Nejde přitom jen o auta a čipy, často čínské provenience. Rapidně stoupají také náklady přepravy třeba právě čínských čipů do Evropy. V uplynulých týdnech vzrostly mnohonásobně, a to až na historický rekord. Pandemie totiž narušila světový obchod natolik, že se nyní v Asii nedostává volné kapacity přístavních terminálů.
Cena přepravy dvanáctimetrového naloženého kontejneru z Asie do severní Evropy proto mezi loňským listopadem a letošním lednem stoupla ze dvou na devět tisíc dolarů. Ceny šponují zájemci o nakládku a přepravní objem kontejnerů, kteří se vzájemně přeplácejí, aby se jejich zboží do Evropy vůbec dostalo.
Tisíce prázdných kontejnerů zůstaly v Evropě nebo v Severní Americe v důsledku loňského jarního lockdownu, který způsobil náhlý prudký propad v intenzitě mezinárodního obchodu. S nečekaným a znatelným obnovením poptávky po subdodávkách a zboží z Asie, které nastalo ve druhé polovině loňska, nyní nakládací terminály v asijských přístavech prostě „nestíhají“.
Enormní nárůst cen přepravy subdodávek i dodávek hotového zboží, od oblečení po elektroniku, se promítne do konečné ceny pro spotřebitele. Stejně jako její samotný výpadek. Čas jsou peníze. Tyto náklady alespoň v jisté míře výrobci a dodavatelé přenesou na konečného spotřebitele. I toho českého, pochopitelně.
Přes zmírnění inflačních tlaků v průběhu loňska tak v poslední době i v Česku vznikají nečekané příčiny, které mohou tuzemskou inflaci opět citelně zrychlit. Jde nejen o popsané výpadky ve výrobě komponent či „zužování hrdla“v oblasti celosvětové kontejnerové přepravy zboží, jež prodražuje asijské dodávky. Jde též o loňskou tuzemskou „daňovou revoluci“, tedy o zrušení superhrubé mzdy a další opatření, která mají za cíl podpořit spotřebu. A tím pádem podpoří i inflaci. Inflačně může zapůsobit i úspěšná vakcinace podstatné části globální populace.
Rizika rychlejší než očekávané inflace jsou ve svém součtu zřetelná. Česká národní banka by na výraznější inflaci reagovala zvýšením základní úrokové sazby už letos. To by společně se zotavováním globální ekonomiky vytvořilo silný dodatečný tlak na posílení koruny. Z hlediska firem v zahraničním obchodě je jistě prozíravé se proti takovému posílení zajistit, neboť jeho pravděpodobnost není malá. Bohužel tuzemský spotřebitel se proti inflaci žádným podobným způsobem „zajistit“nemůže. Nezbude mu než se obrnit trpělivostí.
Inflace by nakonec měla přece jen zmírnit. Letos však nelze vyloučit, že paličatě zůstane poměrně vysoko v pásmu od dvou do tří procent. I vzhledem k prakticky nulovým úrokům na bankovních vkladech to nebude nic příjemného.
Inflačně může zapůsobit i úspěšná vakcinace podstatné části globální populace.