Neobyčejně skuteční Normální lidi
Esence dospívání se vším všudy. Láskou, zmatením i ambicemi. To je seriál Normální lidi, který v Česku uvedlo HBO GO.
Dvanáctidílná série vznikla na objednávku internetových televizí BBC Three a Hulu v reakci na celosvětový úspěch románu mladé irské spisovatelky Sally Rooneyové. Kdo by však čekal výjimečný příběh, bude zklamán.
Osud hlavních hrdinů, Connella a Marianne, se nijak neliší od tisíců, možná milionů dalších. Už jste jej někdy slyšeli, dokonce jej možná sami prožili. Zní to jako otřepaná fráze, jenže právě v ní leží odpověď na otázku, proč Rooneyová slaví takový úspěch.
Konečně věrný sex
Connell a Marianne jsou výjimeční a zároveň obyčejní. Pocházejí z malého irského městečka a zatímco on, talentovaný student i hráč fotbalu, syn matky samoživitelky, se těší zájmu středoškolského kolektivu, ona, okolím nepochopená intelektuálka s movitou, ale destruktivní rodinou, by nejradši vypadla na univerzitu. A tak se i stane. Mezitím i potom se však oba stihnou několikrát zamilovat i odmilovat, do sebe i do jiných...
Rooneyová se spolehla na autenticitu. Na to, co si ještě ve 29 letech čerstvě pamatuje a co se nakonec povedlo dostat na obrazovku i o něco starším režisérům Lenny Abrahamsonovi a Hettie MacDonaldové.
Na rozdíl od literární verze se ta televizní téměř výhradně točí okolo romance Connella a Marianne. Sociální rozměr románu, kterým autorka chtěla upozornit na ekonomické rozdíly mezi mladými, zde zůstává stranou pozornosti.
To by zas tak nevadilo, co však vadí, jsou čas od času absentující motivace protagonistů. Ač se je herci snaží ukrýt do výrazů a scenáristé zas do skvělých dialogů, na obrazovce chybějí. Přesto, že na scénáři sama Rooneyová spolupracovala. Neustálé rozchody a nepochopení pak po xtém opakování působí jako snaha zbytečně dramatizovat.
Šťastnou ruku režiséři měli při obsazování hlavních rolí. Daisy Edgar-Jonesová a Paul Mescal působí autenticky natolik, až to bere za srdce. Obzvlášť v případě Mescala, který se před kamerou objevil poprvé, jde o znamenitý výkon. Ne každý herec tak vyrovnaně ustojí svou první roli, navíc když je minimálně pětinu času před kamerou svlečený.
Férová nahota
Sexu a nahoty se tvůrci nebáli a ukázali je s takovou přirozeností, až diváka trkne, na jaké vyobrazení erotiky na plátně či obrazovkách většinu času přistupuje.
Tady je vše – od mnohdy nemotorného svlékání, drobných nehod a nedorozumění, studu až po nahé hledání zapadlých ponožek za postelí. Prostě to není jen montáž vzdechů a vášnivého líbání, které skončí efektním pádem na postel. Navíc je seriál sympaticky férový k mužské i ženské nahotě, což se jen tak nevidí. Normální lidi jsou navzdory okolnostem jednoduše tak skuteční, že si je lze i pro tu sympatickou půlhodinovou stopáž epizod jen těžko nepřipustit k tělu.
Normální lidi VB 2020
70%