Milující, silné, chladné, obětované. Prostě ženy
Tři romány z nakladatelství Moba se vracejí k první polovině minulého století. Dva jsou založeny na skutečnosti, třetí je fikce.
Atentátník 70%
Jak to dopadlo, víme: 28. června 1914 zahynul při atentátu v Sarajevu následník trůnu Franz Ferdinand s manželkou Žofií. Ale i se znalostí konce se kniha německého autora Ulfa Schieweho čte s neutuchající pozorností. Nahlíží do mysli mladíků určených vraždu spáchat, do láskyplného vztahu mezi manželi a především do pátrání šéfa sarajevské tajné služby Markovice, jenž má signály o blížící se hrozbě a snaží se jí zabránit. Jenže jeho varování nikdo nebere příliš vážně, ani sám následník. Město nemá dost policistů, kteří by hlídali ulice, a guvernér Bosny generál Potiorek odmítá použít k ostraze vojáky. Osudné výstřely padnou a svět se řítí do Velké války. První ženskou – ač nechtěnou – obětí byla vévodkyně Žofie.
Lady Clementine 55%
Manželka Winstona Churchilla, jejímuž osudu se věnuje Američanka Marie Benedictová, byla krásná, vysoce inteligentní a ambiciózní. To vše autorka vystihla, ovšem v jejím románu je až příliš mnoho prvků červené knihovny a opakované oslovování ústřední dvojice ve vzájemných rozhovorech „kočičko“a „mopslíku“posléze dost irituje.
Navíc vzniká neodbytný dojem, že nebýt Clementine, Churchill by zdaleka nezvládl to, co dokázal.
Nicméně kniha stojí za přečtení kvůli psychologickému portrétu silné osobnosti potýkající se s oprávněnými výčitkami, že není dobrou matkou, a čelící náladám milovaného muže, často působícího jako neřízená střela, i všeobecnému znechucení z toho, že se ženská míchá do tak výlučně mužské záležitosti, jakou je politika. Přesto lady Clementine stále usiluje o lepší postavení žen.
Říše divů 70%
V roce 1989 přijde Avě Fischerové do newyorského bytu zásilka od německého právníka. Obsahuje sdělení, že její matka Ilse zemřela, urnu s jejími ostatky a svazek dopisů adresovaných Renate Bauerové, o níž Ava netuší, že byla v dětství Ilsinou nejlepší přítelkyní. Americká autorka Jennifer Cody Epsteinová umně splétá nitky složitého příběhu, v němž hraje roli především zrada.
Ava v dětství trpěla matčiným chladem a nechutí sdělit jí, kdo je její otec a co dělala za války. Neví, že pro Renate a Ilse skončilo jejich přátelství poté, co druhou oslnil Hitler a jeho vize nového Německa, a na první prasklo, že je poloviční Židovka. Ve vztahu k vlastní dceři občas opakuje matčiny chyby. Osudy tří žen jsou krásnou ilustrací toho, jak dokážou člověka semlít „velké dějiny“.