Blízko k návratu do Česka
Trenér Jaroslav Modrý se chystá na angažmá v extralize
Hokejovou extraligu obohatí vážené jméno. Muž, který detailně zná jeden z nejlepších výchovných systémů mladých hokejistů na světě. Jaroslav Modrý se už několik let pohybuje v organizaci Los Angeles Kings, vede tamní juniorské týmy, tři roky pracoval i jako asistent trenéra týmu Ontario Reign z farmářské soutěže AHL. K průniku do NHL pomáhal třeba Martinu Frkovi.
V příští sezoně by měl po Václavu Prospalovi převzít České Budějovice. „Dostal jsem nabídku, které jsem moc nakloněný. Už řešíme jenom detaily,“říká devětačtyřicetiletý Modrý v rozhovoru pro MF DNES.
Je pro vás návrat domů lákavý?
Těším se, že můžeme vybudovat domov tam, kde jsem vyrůstal, ale je to pro mě především profesní výzva. V AHL jsem za tři roky dělal jen asistenta trenéra, já chci přitom tým vést, být za mužstvo zodpovědný a mít poslední slovo při rozhodování.
Chápu.
Něco jsem se za ta léta naučil, v USA jsem prostor nedostal a život běží strašně rychle. Stojí přede mnou výzva a je krásné být znovu součástí profesionální hokeje. Přijdu s pracovitostí a pokorou.
Co rodina? Vaši dva synové Luc (16) a Jacob (22) hrají v Americe hokej.
Děti už jsou starší, jeden kluk je na univerzitě, druhý se probíjí juniorským hokejem a taky na ni míří. Pracujeme na tom, manželka může za Lucem pendlovat tam a zpátky, ale myslím, že on příliš pomoci nebude potřebovat.
Jak vás ovlivnila doba pandemie?
Žijeme ve složité době, že? Pořád se snažím být vzorem těm, které trénuju. Zlepšuju se v hokeji, sportuju, jsem s rodinou. Člověk si musí najít motor, který vás žene dopředu a vy díky němu zůstáváte pozitivní.
Vy jste si našel ještě jeden Motor, ten českobudějovický.
Pro mě osobně by to byl velice dobrý krok v trenérské kariéře a myslím, že i klub by z toho profitoval. Po Václavu Prospalovi se neuvolní jen místo trenéra, ale i sportovního
ředitele, takže i o tom jednáme, aby klub dál pokračoval správným směrem, jaký Václav nastavil. Rozhodnutí není jednoduché, stěhuju se přes celý oceán a ne jenom na rok.
Bude pro vás snazší navázat na práci Václava Prospala?
Chovám k Vaškovi velký respekt, v klubu odvedl strašně velký kus práce, hlavně v přístupu. Nastavil pracovní morálku, dbá na detaily hry. Je to vynikající člověk. Budu pokračovat v úplně stejné cestě, jsme ze stejného těsta.
Spojuje vás i upřímnost?
Taky mluvím upřímně, nic neschovávám, ale tak jako Vašek to asi nemám, on je extrémně upřímný. Nechci říct, že budu stejný jako on, nikdy jsem s ním netrénoval, ale jsme kamarádi a hodně spolu mluvíme. Podělil se se mnou o zkušenosti, čím si prošel, jak se vypracoval. Toho si vážím.
Přispělo i to, že se v klubu potkáte se Stanislavem Bednaříkem? Jste přátelé a on vede Motor coby generální manažer.
On je taky velký faktor. Vynikající komunikátor, charakterní člověk. Takové věci rozhodují. Nešel bych nikam, kde bych se necítil chtěný a respektovaný. V Budějovicích půjdu mezi pracovité lidi, jenom se přidám do týmu.
Neuděláte obrovský skok jen z pohledu vzdálenosti, ale změníte i prostředí. Sledujete, co se v českém hokeji aktuálně řeší?
(usmívá se) Jo, jo. Jsem si toho dobře vědom, všechno čtu. Musíme najít cestu zpátky, naši malí kluci jsou výborní, i hráči nad 25 let mohou hrát mezinárodní hokej. Sice nejsou tak dominantní, ale můžou se rovnat celému světu. Problémem jsou dorostenci a junioři, v těchto letech vzniká velká díra.
Jak to?
Hráči mají spoustu rozptýlení – přijdou děvčata, zábava. Doba, kdy se ptají, jestli má cenu dávat všechno do hokeje. Vláďa Růžička to říká správně – je potřeba, aby chovali k hokeji lásku. Ano, měli by pořád mít vzdělání, kdyby to nevyšlo s kariérou, ale je potřeba jim utvořit konkurenční prostředí, dát hokeji smysl. Aby se děti snažily být nejlepší a to přenesly do mezinárodního hokeje.
Ve Spojených státech to funguje?
Nesmíme zapomenout, jak obrovská ta země je. Oni udělali fantastickou práci s tím, že NHL přesunuli do Los Angeles, Arizony, St. Louis... Z těch míst nikdy žádní hokejisté nepřicházeli. Teď ano, investuje se tam do mládeže, tím pádem mají větší materiál, s čím pracovat. Když se nepovede jeden tým, najdou další tři, odkud někdo vyskočí. To my nemáme. My Češi hokeji pořád rozumíme, máme ho v krvi a nejsme daleko od úspěchu, ale období střední školy musíme zlepšit.
I vy se v Českých Budějovicích zapojíte do výchovy?
Vedení by rádo, abych s ní pomohl. Nejen dětem, ale i trenérům. Myslím, že je to o dialogu. Hledat řešení. Já bych měl poslední slovo, ano, ale i oni mají velkou zkušenost. Těším se na diskusi.
Sledujete, jak si Motor vede v extralize?
Hodně, musí to pro ně být trochu frustrující, ale zase se o sobě hráči spoustu naučí. Charakter se pozná právě v době, kdy se nedaří. Zjistíte, na kom do budoucna stavět. Z první ligy to je velký skok, hráči v extralize jsou mnohem chytřejší, lépe připravení a mají vypilované detaily. Je vidět, že ti kluci s nejvyšší ligou ještě nemají moc zkušeností.
Co říkáte na spekulace, že by Milan Gulaš a Lukáš Pech mohli být posilami pro příští sezonu?
Jsou to velice kvalitní hokejisti, ale dokud nebudou sedět v kabině, věřit tomu nebudu.
S Gulašem jste zatím nemluvil?
Zatím ne, on má v Plzni stejně ještě smlouvu na další sezonu, ne? Kdyby se ozval, můžeme si promluvit, ale nebudu obvolávat každého hráče, kterého znám. Jsou nějaká pravidla hry, která se musí dodržovat.
V AHL jsem za tři roky dělal jen asistenta trenéra, já chci přitom tým vést, být za mužstvo zodpovědný a mít poslední slovo při rozhodování.