Sedmnáct tisíc mrtvých navíc
Loni zemřelo 129 tisíc lidí. Nejčernějším měsícem byl listopad s 15 tisíci mrtvými
Beroun, Kadaň nebo Bruntál jsou česká města, která mají zhruba sedmnáct tisíc obyvatel. Stejné množství Čechů loni zemřelo navíc podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) oproti minulým letům.
Důvody nárůstu úmrtnosti statistici neuvádějí, pravděpodobně k němu ale podstatně přispěla epidemie nemoci covid-19.
„Již nyní je z předběžných dat zřejmé, že počet zemřelých za rok 2020 bude převyšovat 112,4 tisíce mrtvých z roku 2019 o více než 16,7 tisíce osob, a jde tak o patnáctiprocentní nárůst. Takto výrazná meziroční změna je v naší historii po roce 1950 zcela výjimečná,“uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček.
Srovnání s rokem 2019 je ještě milosrdné. Pokud číslo z roku 2020 porovnáme s průměrem za pět let, je rozdíl ještě vyšší, přes osmnáct tisíc. Nárůst počtu úmrtí postihl nejvýrazněji věkovou kategorii od 75 do 84 let a více muže než ženy. Z regionů má největší relativní nárůst počtu zemřelých Zlínský kraj. „K nejvíce úmrtím došlo v listopadu, kdy jich bylo 15,7 tisíce. Dalších 14,2 tisíce obyvatel zemřelo v říjnu a 14 tisíc v prosinci,“uvádí Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Na zvýšeném počtu úmrtí však nemá jistě podíl výhradně onemocnění covid-19, ač loňskému roku dominovalo.
Náměstek ministra zdravotnictví, anesteziolog a šéf ministerské klinické skupiny Vladimír Černý, nechtěl bez detailní analýzy dat dát jednoznačnou odpověď. „Můj osobní odborný názor je, že za zvýšeným počtem úmrtí bude stát jak onemocnění covid-19, tak situace, které jsou spojeny s dlouhodobým omezením poskytování takzvané běžné péče,“uvedl pro MF DNES Černý. V praxi to znamená, že jistý podíl úmrtí navíc jde nejspíš na vrub omezení preventivních programů či odkládání některých operací.
Podle údajů „koronairového“webu ministerstva zdravotnictví loni zemřelo s koronavirem 11 872 lidí. Současně i data ministerstva zdravotnictví ukazují nejvyšší počet úmrtí s covidem-19 v listopadu, a to téměř pět tisíc. Druhý nejvyšší údaj je za prosinec s 3 344 mrtvými s covidem a třetí za říjen s 2 917 úmrtími s covidem. Nyní je ale zřejmé, že druhý nejvyšší počet obětí s covidem má letošní leden se 4 610 mrtvými.
Pro tak dramatický nárůst úmrtí nemají statistici žádné srovnání.
„Přes 14 tisíc zemřelých za měsíc bylo přitom naposledy registrováno v prosinci 1995,“uvádí Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu. Tehdy však šlo o jediný měsíc. Před čtvrt stoletím totiž řádila největší chřipková epidemie v historii samostatného Česka. Na podzim a v zimě 1995 se virem nakazila značná část populace. Tisíce pacientů měly vážné komplikace a v důsledku nákazy zemřely tisíce lidí. I tehdy se kvůli epidemii plošně zavíraly školy. Ale srovnání přece jen pokulhává. Za celý rok 1995 zemřelo 117 913 lidí, tedy výrazně méně než loni.
Úmrtnost byla loni v Česku taková, že dokonce zahýbala i takzvanou střední délkou života neboli nadějí dožití. Jde o ukazatel, který říká, kolik let v průměru ještě prožije jedinec, pokud by po zbytek jeho života byla úmrtnost stejná jako v roce, pro který je tento ukazatel počítán. „První odhad naděje dožití při narození pro rok 2020 ukazuje na 75,3 roku pro muže a 81,4 pro ženy. Ve srovnání s rokem 2019 jde o pokles o jeden rok u mužů a o 0,7 roku u žen. Nepříznivá epidemická situace v roce 2020 se tak projevila více u mužů. Naděje dožití z roku 2020 odpovídá zhruba situaci v roce 2013. Jde o návrat o sedm let zpátky,“upozorňuje Terezie Štyglerová ze statistického úřadu.
Španělé měli horší data na jaře
Zatímco v Česku pozorují statistici nárůst úmrtnosti až s koncem loňského roku, tedy se silnou druhou vlnou koronaviru, ostatní evropské země zažily tento nárůst už na jaře.
Třeba ve Španělsku zaznamenali v posledním březnovém týdnu loňského roku odchylku od očekávaných úmrtí v hodnotě plus 146 procent. Belgie to zažila o týden později v dubnu, když tam data vystoupala na hodnotu plus 106 procent.
Počty úmrtí kvůli koronavirové pandemii by ale mohly být ještě vyšší. Je k tomu i ve světě několik důvodů. Zaprvé, oficiální statistiky v různých zemích mají různou metodiku. Například se do grafů nedostanou lidé, kteří před smrtí nebyli pozitivně testovaní, což souvisí třeba s nízkou testovací kapacitou dané země.
Někdy nejsou také data ještě úplná, protože kvůli náporu pacientů se zpožďuje zpracovávání úmrtních listů až o týdny.
Z dat, která pravidelně uveřejňuje britský týdeník The Economist a vycházejí i z dat Evropského centra pro kontrolu nemocí, vyplývá, že Evropu od roku 2016 zasáhlo několik chřipkových vln, ale ve srovnání je počet obětí covidu-19 pořád vyšší.
Celkově vychází počet úmrtí navíc proti běžné normě na evropském kontinentu od března asi na 170 tisíc. Většina obětí byla starší 65 let. Počátkem dubna byla úmrtnost Evropanů od 45 do 64 let o 40 procent vyšší než obvykle. „U nás (na jaře) se neobjevil žádný exces v úmrtnosti, protože jsme udělali rychle opatření. V Itálii to byl ale celkově dvakrát vyšší počet,“komentoval data na podzim infektolog František Stejskal.