Co může brzdit Česko

Oživení ohrožuje nedostatek dílů, dražší doprava, mutace viru či neúspěch očkování.

Je to dobrá i špatná zpráva zároveň. Česká ekonomika loni podle předběžného odhadu propadla o 5,6 procenta. Jde o nejhorší výsledek v historii samostatného státu, nenaplnily se však černé scénáře, které ekonomové kreslili na jaře. Cesta z krize ovšem nebude přímočará, může ji zkomplikovat například zpožďování dodávek do tuzemských továren.

Právě průmysl díky poptávce ze zahraničí při podzimní vlně omezení držel ekonomiku nad vodou. V evropském srovnání se ukazuje, že na konci roku se vedlo lépe právě průmyslovějším zemím, jako je Německo. Restrikce naopak zasáhly ekonomiky s vyšším podílem služeb, tedy Francii či Itálii. A Rakousko zaznamenalo dokonce čtyřprocentní pokles proti třetímu čtvrtletí.

„Na rozdíl od služeb se řada průmyslových odvětví v druhé vlně pandemie těšila růstu poptávky. Zejména výrobci elektroniky, chemický průmysl, částečně i automobilky. Hůř je na tom investičně zaměřené strojírenství. Na rozdíl od jara čelil průmysl také daleko menším výpadkům v subdodávkách z Asie,“shrnuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Jenže to se teď mění. Řada podniků se potýká se zpožďováním subdodávek, rostoucími cenami vstupů i výrazným zdražováním dopravy z Asie do Evropy. Automobilky, včetně Škody Auto, dočasně kvůli chybějícím dílům (většinou čipům) přerušily výrobu některých modelů.

Zranitelné firmy

Problémy s dodávkami se objevují ve více sektorech, ale v automobilovém průmyslu jsou nyní nejvážnější. „Problémy v logistice budou snižovat výkonnost českého průmyslu, přesto věříme, že by se měl letos po loňském propadu vrátit opět k růstu. Vše ale záleží na rychlosti očkování,“říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

V krátké době jsou problémy s dodávkami podle Špicara těžko řešitelné. „V dlouhodobém horizontu by mohlo pomoci zkracování mezinárodních dodavatelských řetězců a návrat výroby zpět do Evropy, tedy blíže k finálním výrobcům. O tom teď kvůli zkušenosti s pandemií mnoho firem uvažuje,“dodává Špicar.

„Firmy si uvědomují svoji zranitelnost při importu a exportu přes půlku světa a spoléhání se na staré postupy. Budeme řešit novou lokalizaci dodavatelů, ale také zvýšení stability našich exportních obchodních zastoupení na vzdálených trzích. Z toho budou nové podnikatelské příležitosti a investice podporující růst,“říká majitel rodinné firmy Liko-s Libor Musil.

„Velmi negativně se projevuje i katastrofální nedostatek kontejnerů a astronomický růst cen za námořní dopravu. Termíny dodávek se v tuto chvíli potvrzují až na březen. I to bude mít významný vliv na letošní výsledky exportu,“říká šéf náchodské společnosti Atas a místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.

Problémy s dodávkami tak mohou krátkodobě nastartování růstu zkomplikovat. Už dřív bylo jasné, že na úroveň před pandemií se česká ekonomika dostane nejdříve v průběhu příštího roku. Například predikce ministerstva financí počítá pro letošek s růstem ekonomiky o 3,1 procenta. „Prodlužování epidemie zásadně každý den komplikuje oživení naší ekonomiky,“říká Musil.

„První čtvrtletí bude velmi pravděpodobně ve znamení obnoveného poklesu HDP v mezikvartálním srovnání. K němu přispějí přetrvávající restriktivní opatření vlády pro oblast spotřeby i snížené výkony klíčových odvětví zpracovatelského průmyslu,“říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podle něj překoná celoroční růst HDP jen stěží dvě procenta.

Podle Daňka k neznámým ohledně vývoje ekonomiky patří také obavy z nových mutací koronaviru. „A také stále zavřené školy, což zásadně omezuje disponibilní pracovní síly. Není jasné, jak to bude s otevřením hranic, to nejen omezuje získávání nových zakázek, ale ovlivňuje to i včasnost dodávek výrobků i komponent. A negativně se může projevit i vyšší podpora v karanténě a nemocenské,“říká Daněk.

Komu pomůže spotřeba

Na druhou stranu ani názory, že ekonomika by se mohla rychle rozjet, nejsou ojedinělé. Třeba šéf Partners Petr Borkovec očekává, že lidé se budou snažit dohnat odloženou spotřebu, až začne vláda otevírat dnes uzavřené sektory.

„I když teď mohou být čísla o vývoji ekonomiky špatná, nevidím důvody, proč by se celkové prostředí mělo vyvíjet špatně. Lidi do určité míry naplňuje entuziasmus. Vidíme to koneckonců i v našem byznyse. Poptávka je velká, lidé mají peníze, chtějí investovat,“říká Borkovec. Větší hrozbu podle něj představuje inflace.

Vyloženě špatná nálada podle něj není ani na trhu práce. Zatímco v Česku se zatím drží nezaměstnanost kolem čtyř procent, jinde v Evropě dosahuje sedmi osmi procent. „I když některé sektory pandemie zasáhla dost negativně, celkově se o pracovní trh nebojím. Jsou sektory, kde pořád shánějí zaměstnance. A mnohde navíc kvůli uzavírání hranic přišli o pracovní sílu ze zahraničí. Kdo chce, práci najde,“myslí si Borkovec.

Podle Musila, který je rovněž místopředsedou představenstva Asociace malých a středních podniků, však není možné spoléhat se na odloženou spotřebu. „Karanténní doba nás naučila šetřit a obejít se bez mnoha věcí. Ekonomika bude na prahu hluboké hospodářské krize a negativní denní zprávy budou lidi motivovat k úsporám,“říká Musil. Pandemie může otevřít cestu k odklonu od filozofie spotřeby a okamžité dostupnosti jako tahouna ekonomiky.

„Lepší strategií je vytvořit investiční pobídky pro české podniky – malé, střední i velké – a navodit atmosféru vyzývající k růstu investic do modernizací provozů, technologického vybavení či environmentálních opatření. A vysvětlit majitelům firem, že vedle vylepšení jejich vlastní firmy spouštějí investicí také oživení ekonomiky. Odhaduji, že české rodinné firmy jsou schopné proinvestovat 300 miliard korun za rok,“dodává Musil.

Firmy si uvědomují svoji zranitelnost při importu a exportu přes půlku světa.